Fondy, které využívá především bohatší klientela a obyčejnému investorovi jsou prakticky nepřístupné, měli podle představ Francie a některých dalších států a částečně i Německa žádat o povolení k činnosti v jednotlivých členských státech unie.
Tento bod byl však zdrojem největších rozporů. Evropská komise a například i Evropský parlament ovšem navrhovali, že by fondům mělo stačit jen povolení v jedné zemi, které by bylo následně platné pro celou evropskou sedmadvacítku. Tento postup ministři financí nakonec schválili, přestože s určitými ústupky.
Postoj komise a parlamentu byl totožný s postojem Velké Británie, kde působí 80 procent evropských hedgeových fondů, a rovněž s názorem Česka. Češi měli obavy, že by regulace v podobě, kterou prosazují Paříž a Berlín, diskriminovala jejich investory. Spojené státy, kde působí největší světové hedgeové fondy, se totiž brání tomu, aby uzavíraly bilaterální smlouvy s malými zeměmi. Čeští investoři tak teoreticky mohli ztratit možnost investovat do hedgeových fondů mimo Evropskou unii a na výběr by měli jen ty evropské.
Konečný kompromis počítá s tím, že fondy dostanou povolení pro celou Evropskou unii, nicméně zavedení této praxe bude trvat několik let, během nichž budou jednotlivé státy moci povolení pro fond stopnout.
urm dvd