Výbor doporučil schválit změny daní včetně "povodňové stokoruny"

Novela vychází ze snahy vlády o úspory, které umožní sestavit státní rozpočet na příští rok se schodkem 135 miliard korun. Poslanci ji budou projednávat zrychleně ve stavu legislativní nouze, aby platila od ledna.

Takzvaná povodňová daň představuje snížení daňové slevy na poplatníka o 1200 korun ročně. Peníze mají sloužit na odstraňování škod po záplavách. Opatření bude platit jen příští rok.

Novela také ruší daňové osvobození malých vodních elektráren s výkonem do jednoho megawattu, tepelných čerpadel i slunečních zdrojů. Dosud pro ně platilo daňové osvobození na pět let po uvedení do provozu, to ale letošním rokem skončí. Úprava zároveň prodlouží dobu daňového odepisování solárních panelů na 20 let. Nižší zvýhodnění solárních zdrojů energie má zmírnit jejich rozvoj, který se promítá do cen elektřiny. Náklady na dotovaný výkup elektřiny z obnovitelných zdrojů totiž distributoři započítávají do cen pro odběratele, pro které tak elektřina zdražuje.

Nově se také má podle vládní novely úřadující hlavě státu zdaňovat její plat i paušální náhrada. Stejně tak se bude bývalým prezidentům zdaňovat jejich renta a peněžité náhrady. Zdaňovat se budou i poslanecké náhrady. Také důchodcům, kteří si ročně přivydělají například podnikáním nebo pronájmy víc než 840.000 korun, se bude zdaňovat jejich důchod.

Bývalým vojákům z povolání se mají podle novely zdaňovat výsluhy a odbytné srážkovou daní 15 procent. Aktivním vojákům se má zdaňovat příspěvek na bydlení poskytovaný těm z nich, kteří nebydlí ve služebním bytu. Také kampeličky mají nově platit daň z úroků.

Vláda také navrhuje zrušit daňovou slevu pro firmy a podnikatele, kteří zaměstnávají víc než polovinu zdravotně postižených zaměstnanců. Podle současného zákona má poplatník právo na daňovou slevu ve výši poloviny toho, co má odvést státu. Musí ale zaměstnávat nejméně 25 lidí a víc než polovina z nich musí být zdravotně postižená. To chce nyní vláda ze zákona vypustit.