Odliv pracovních sil do Německa a Rakouska odborníci nečekají

Berlín tuto povinnost nicméně již postupně omezoval a v současnosti už se nevztahuje na některé profese a na absolventy vysokých škol. Také Rakousko se striktně nebránilo přílivu cizinců do vybraných odvětví. Volnější pravidla zaměstnávaní lidí z novějších členských států EU tak Vídeň uplatňuje například vůči zdravotnickému personálu, zájemcům o práci v ošetřovatelství nebo vysoce kvalifikovaným zaměstnancům.

Obě země tak po 1. květnu neočekávají žádný nával žadatelů o místa z nových členských zemí EU. Němečtí experti spíše hovoří o promarněné šanci, když se Berlín rozhodl plně využít sedmileté přechodné období, po něž mohl bránit volnému přístupu pracovních sil ze střední a východní Evropy na svůj trh.

Pro mnohé zájemce o práci v Německu nebo Rakousku je překážkou neznalost němčiny. Na pracoviště EURES, Evropské služby zaměstnanosti, při českobudějovickém úřadu práce se obracelo v minulosti více lidí, ale po zjištění, že by museli umět aspoň trochu německy, jejich zájem opadl, uvedl analytik úřadu Jiří Beran.

V Plzeňském kraji se Češi zatím na úřadech práce jen informují a čekají na první schůzky s poradci a zástupci německých firem i úřadů práce. V českém regionálním tisku se od března objevují inzeráty, které nabízejí práci hlavně ve strojních a elektro firmách, nemocnicích, rehabilitačních klinikách, sociálních ústavech a v pohostinství, zjistila ČTK.

"Nepůjde o žádný masivní odliv. Z kraje půjde nejvíce o stovky lidí. Němci budou vyzobávat jen nedostatkové profese," řekl předseda krajské hospodářské komory Zdeněk Mužík. Podle něj německá strana velmi tvrdě nařídila minimální mzdy, aby ochránila pracovní trh.

Ani Karlovarsko uvolnění pracovního trhu v Německu nijak zásadně nezaznamená, domnívá se předseda Okresní hospodářské komory v Chebu Jakub Pánik. Práci tam v minulosti našli jak kvalifikovaní, tak i nekvalifikovaní lidé, pokud o ni stáli a přijali tamní nabídky. Poptávka po profesích z Česka je podle Jany Belblové z Úřadu práce v Karlových Varech poměrně konstantní. Nyní by v Německu našli uplatnění například číšníci, kuchaři, instalatéři, soustružníci a zdravotníci.

Také mluvčí Krajského úřadu práce v Ústí nad Labem Eva Maříková uvedla, že o Čechy zájem je, v Pirně pro zájemce dokonce uspořádali burzu práce. Ústecký krajský úřad přesto neočekává, že by otevření německého pracovního trhu snížilo nezaměstnanost v regionu. Největší poptávka je po kvalifikovaných odbornících, zejména zdravotních sestrách, IT inženýrech, svářečích či klempířích, místa jsou ale i pro hotelový personál.

V Rakousku je zájem zejména po zaměstnancích v oblasti sociální péče. Uplatnění najdou Češi i v pohostinství nebo nárazově v zemědělství. Práce je lépe placená. V řadě případů už ale rozdíly nejsou tak extrémní, jaké byly v minulosti. Trhy se uvolňovaly pomalu už dříve. "Rakušané byli poměrně benevolentní. Kdo chtěl v Rakousku pracovat, tak se tam už dostal. Nestalo se, že by byl veliký přetlak našich zaměstnanců," řekl ČTK ředitel kontaktního místa úřadu práce ve Znojmě Emil Čopf. Podle něj padnou především administrativní bariéry a kvóty na cizince.

Ani Slovensko a Polsko nepředpokládá, že otevření trhu bude mít větší dopad na jejich pracovní trh. Nicméně v Polsku jisté obavy ohledně odlivu kvalifikovaných pracovníků panují. Mají je hlavně malé a střední firmy. Už nyní si 61 procent z nich stěžuje, že mají problém sehnat dobré řemeslníky. Bojí se, že po 1. květnu budou muset zvyšovat platy, a je prý proto možné, že se jim živnost přestane vyplácet.

Vedle Čechů, Slováků a Poláků končí 1. května všechna omezení také pro Maďary, Litevce, Lotyše, Estonce a Slovince. Německé ministerstvo práce odhaduje, že do země by za prací po odstranění zbývajících překážek mohlo přijít každý rok okolo 100.000 občanů osmi států EU, které do unie vstoupily v roce 2004. To je dvojnásobek počtu, který z těchto zemí přicházel v posledních letech. Polovinu z onoho statisíce mají podle prognóz tvořit Poláci, kterých už nyní v Německu legálně působí ze zmíněné osmičky nejvíce - přes 400.000. Polsko je také jediné, s nímž německé ministerstvo práce úzce spolupracuje na informační kampani. S Českem ani dalšími zeměmi nic v takové intenzitě neprobíhá, řekl ČTK státní tajemník ministerstva práce Ralf Brauksiepe.

Rakousko předpokládá, že na jeho pracovní trh přijde po odbourání posledních bariér kolem 20.000 lidí. Vídeňský ekonomický ústav WIFO v letošní studii odhadl, že ze sousedního Česka, Slovenska a Maďarska se do Rakouska vydá nanejvýš dalších 16.500 občanů, tedy necelý dvojnásobek průměru za uplynulé roky. V závěru prvního čtvrtletí legálně vydělávalo v Rakousku 5927 Čechů, což ve srovnání se stejným obdobím loňska představuje nárůst o bezmála desetinu. Celkově v zemi pracovalo přes 468.000 cizinců.