Bělorusko uvolnilo kurz ve směnárnách, rubl klesl o 30 procent

Běloruský rubl minulý měsíc oslabil o více než třetinu poté, co běloruská centrální banka udělala první krok k devalvaci a zrušila omezení pro pohyb kurzu domácí měny na mezibankovním trhu. Minsk se donedávna devalvaci bránil, prudký růst deficitu na běžném účtu a hromadně skupování deviz občany mu však nakonec nedal jinou možnost.

Banky odpověděly na uvolnění kurzu v transakcích s obyvateli snížením kurzu rublu o zhruba třetinu. Podle agentury AP však ani po tomto kroku před bankami nezmizely dlouhé fronty těch, kdo chtějí vyměnit své rubly za tvrdé měny. Lidé stále nejsou ochotni prodávat nedávno zakoupené valuty a centrální banka do bankovních směnáren nic nedodává.

Běloruští vývozci mají nadále povinnost prodávat 30 procent svých devizových příjmů centrální bance za oficiální, nyní již vysoce nadhodnocený kurz. Centrální banka pak může tyto peníze prodat vybraným bankám a podnikům, rovněž za uměle výhodný kurz.

Bělorusko je v hluboké hospodářské krizi a spoléhá na to, že mu z ní pomůže sousední Rusko. Ruský ministr financí Alexej Kudrin dnes ale uvedl, že sama Moskva Minsku úvěr neposkytne, a k dispozici tak bude jen jedna miliarda dolarů (asi 17 miliard Kč) od Euroasijského ekonomického společenství (EES), které seskupuje několik bývalých zemí Sovětského svazu.

Bělorusko požádalo Moskvu o miliardu dolarů a EES o dalších 1,7 miliardy dolarů. Kudrin řekl, že společenství zřejmě do týdne schválí Minsku miliardový úvěr na tři roky.

Moskva je vůči Bělorusku a jeho vůdci Alexandru Lukašenkovi stále kritičtější. Do letošní krize se Bělorusko dostalo hlavně kvůli extravagantním Lukašenkovým státním výdajům před prosincovými prezidentskými volbami. Ruští činitelé vyzvali Bělorusko, aby zpružnilo kurz měny a privatizovalo část z rozsáhlého státního majetku. Podle Kudrina by jen letos mohlo Bělorusko získat na privatizaci dvě miliardy dolarů.