Rakousko navrhuje omezit požadavek na kolaterál za úvěr Řecku

19.08.2011 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Vídeň/Bratislava 19. srpna (ČTK) - Rakousko navrhuje, aby se u kolaterálu za půjčky Řecku zohledňovala míra záruk, jaké si v rámci svého příspěvku k záchraně Řecka zajistí banky dané členské země. Ministryně financí Maria Fekterová řekla, že pokud by si o kolaterál, čili záruku, řekli všichni, pak by na záchranu Řecka v rámci schváleného úvěru nebylo dost peněz. Slovákům se návrh zamlouvá.

Fekterová řekla, že návrh rozeslala zástupcům jednotlivých členských zemí eurozóny. Ministryně prý doufá, že návrh přispěje ke zmírnění napětí, které se vytvořilo mezi členskými zeměmi právě v souvislosti s požadavkem na přiznání kolaterálu. Rámcově se s Řeckem na kolaterálu v úterý dohodlo Finsko.

Rakousko, Nizozemsko a Slovensko ve čtvrtek uvedly, že chtějí, aby se s nimi zacházelo stejně jako s Finskem a byly jim rovněž přiznány záruky za úvěr. Od jednoho rakouského činitele ale vzápětí zaznělo varování, že by v takovém případě byla ohrožena celá dohodnutá pomoc.

Rakouské banky a pojišťovny nejsou vůči řeckému dluhu příliš exponovány. Plán rakouské ministryně tudíž předpokládá, že Rakousko by za svou část úvěru kolaterál dostalo, ale například Německo a Francie už ne. Tyto země jsou totiž vůči řeckému dluhu exponovány značně.

"To, co si Finsko vyjednalo, znamená, že my všichni budeme muset zaplatit víc, aby Finsko mohlo ten kolaterál dostat," řekla ve čtvrtek večer Fekterová novinářům. Záznam její tiskové konference byl embargován a zveřejněn mohl být až dnes. Postup, který zvolilo Finsko, podle Fekterové nelze akceptovat.

"Vím, že když budou chtít všichni záruky, pak (záchranný plán pro Řecko) nebude možné financovat. Proto jsem navrhla, abychom zkombinovali účast soukromého sektoru, tedy ochranu soukromého sektoru, s ochranou prostřednictvím kolaterálu," upřesnila ministryně.

Soukromí věřitelé Řecka v červenci přistoupili na to, že svým dílem přispějí k finanční pomoci Řecku. Pomoc těchto věřitelů, což jsou hlavně banky, bude spočívat v tom, že se o 21 procent sníží hodnota řeckých dluhopisů, které tito věřitelé drží. Řecko jim tak bude dlužit zhruba o 37 miliard eur (asi 906 miliard Kč) méně.

Plán rakouské ministryně se zamlouvá Slovákům, podle nichž je to rozumný návrh. Slovenský ministr financí Ivan Mikloš si ale chce nejprve prostudovat podrobnosti, než bude schopen se k záměru více vyjádřit. "Je ale otázkou, zda bude možná politická dohoda, zda s tím budou souhlasit ty země, jejichž banky mají největší expozici," řekl.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK