ECB se nehodlá zapojit do dohody o oddlužení Řecka

ECB se ale odvolala na to, že jednání vede Řecko v rámci programu PSI, čili "zapojení soukromého sektoru". "ECB a eurosystém rozhodně nejsou soukromé," řekl Asmussen agentuře Reuters. "Je teď na řecké vládě, aby v jednáních se soukromými věřiteli rychle zvolila parametry výměny dluhopisů, aby byla zajištěna udržitelnost dluhu," dodal.

Řecko zahájilo ve čtvrtek se zástupci světových bank a dalších soukromých věřitelů nové kolo vyjednávání o seškrtání svého dluhu a doufá v uzavření rozhovorů do konce týdne. Dohoda o výměně dosavadních dluhopisů za nové s nižší nominální hodnotou a prodlouženou splatností je pro Řecko podmínkou získání druhého balíku pomoci od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu. Nové peníze potřebuje nejpozději do 20. března, kdy má splatit dluhopisy za 14,5 miliardy eur (365 miliard Kč).

Šéf německé Deutsche Bank a předseda Institutu mezinárodních financí (IIF) Josef Ackermann dnes potvrdil, že soukromí věřitelé nabídli zemi odpustit až 70 procent dluhu, a dodal, že k dohodě "musí přispět všichni". Poslední nabídku věřitelů ale ministři financí eurozóny v pondělí odmítli s tím, že úrokové sazby nových dluhopisů musí být nižší, než věřitelé navrhují.

Cílem dohody je snížit do roku 2020 podíl dluhu na hrubém domácím produktu Řecka na "udržitelných" 120 procent z nynějších asi 160 procent HDP. Pokud věřitelé už další ústupek neučiní, měl by přispět k oddlužení i veřejný sektor, naznačila tento týden šéfka MMF Christine Lagardeová i evropský komisař pro ekonomiku Olli Rehn.

V souvislosti s tím se zvýšily tlaky na to, aby k odpuštění řeckých dluhů významně přispěla i ECB. Ta od května 2010 nakoupila na trhu řecké státní dluhopisy v nominální hodnotě 50 miliard eur, podlé zdrojů agentury Reuters však za ně zaplatila o 12 miliard eur méně. K dosažení cíle dohody by údajně stačilo, kdyby ECB obětovala svůj zisk a dostala nové dluhopisy o celkovém nominálu 38 miliard eur. Proti tomu se však staví zejména němečtí členové ECB.