Peněžní zásoba v eurozóně v březnu rostla rychleji než úvěry

30.04.2012 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Komerční banky v březnu poskytly domácnostem a firmám v eurozóně více úvěrů, než před rokem, tempo růstu ale nebylo tak svižné, jako růst peněžní zásoby. Ukazuje to statistika Evropské centrální banky (ECB). Zveřejněná data mimo jiné svědčí o tom, že pomoc, kterou ECB v rámci levných tříletých úvěrů bankám poskytla, zřejmě nefunguje tak, jak se čekalo.

 

Objem úvěrů soukromému sektoru v březnu v ročním přepočtu vzrostl o 0,6 procenta, zatímco v únoru to bylo o 0,8 procenta. Zpomalení růstu je trochu větší, než čekali analytici, kteří v anketě agentury Reuters v průměru počítali se zpomalením na 0,7 procenta.

Finanční trhy věnují dnešní statistice větší pozornost než v jiných měsících. Dnešní údaje už totiž odrážejí vývoj v období po skončení masivní podpory, kterou ECB poskytla bankovnímu sektoru. Ve dvou vlnách do něj od konce loňského prosince do konce letošního února napumpovala více než bilion eur (asi 25 bilionů Kč).

Průzkumy, které v posledních týdnech zkoumaly, jakou úvěrovou aktivitu finanční domy očekávají, dávaly nejasné výsledky. Jeden z průzkumů minulý týden ukázal, že banky se chystají ukončit trend zpřísňování pravidel pro poskytování úvěrů, jedna studie ale zase došla k závěru, že je poptávka po úvěrech pořád slabá, zvlášť od malých firem.

"Ta čísla obecně potvrzují názor ECB, že proces velkého oddlužení je v bankovnímu systému dost omezen a že hlavním tématem je převis poptávky nad nabídkou," upozornil ekonom Jens Sondergaard z banky Nomura.

Peněžní agregát M3, což je v zemích eurozóny nejširší ukazatel objemu peněz v oběhu, v březnu meziročně vzrostl o 3,2 procenta ve srovnání s růstem o 2,8 procenta v únoru. Ekonomové předpokládali, že růst zůstane na 2,8 procenta.

V tříměsíčním klouzavém průměru pak růst zrychlil na 2,8 z předchozích 2,3 procenta. Objem úvěrů firmám ale klesl o pět miliard eur, tedy mnohem rychleji než v únoru, kdy pokles činil dvě miliardy eur.

V eurozóně už je více zemí, které balancují na pokraji recese, anebo už do ní znovu spadly. Německo a jeho spojenci volají po tom, aby se hospodářská politika dál zaměřovala na tvrdé úspory, k tomu ale už začíná chybět potřebná ochota. Občanům, respektive voličům, už se další utahování opasků totiž začíná zajídat.

Kandidát na francouzského prezidenta, socialista François Hollande, chce přepracovat plán snižování deficitu a hodlá vyzvat ECB, aby podpořila hospodářský růst. Podle analytiků ale nelze očekávat, že by ECB na takovou výzvu přistoupila, až se ve čtvrtek sejde.

Autor článku

aktualita  

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK