Na základě inflace analytici nevylučují další kroky ČNB

09.10.2012 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Dnešní údaje o zářijové inflaci naznačují podle analytiků oslovených ČTK, že by mohla centrální banka přistoupit v případě potřeby k dalšímu uvolňování měnové politiky včetně intervencí na devizovém trhu. Inflace nad třemi procenty je totiž podle ekonomů zapříčiněna především dopady změn DPH, spotřebních daní a regulovaných cen, nikoliv poptávkou.

 

Růst spotřebitelských cen v září zrychlil meziročně na 3,4 procenta ze srpnového růstu 3,3 procenta. Dál rostly ceny pohonných hmot. Meziměsíčně se ceny snížily o 0,1 procenta.

"Jelikož poptávkové tlaky do inflace neexistují a ani by v nejbližší budoucnosti neměly, centrální banka může i nadále praktikovat velmi uvolněnou měnovou politiku," uvedl analytik Komerční banky Jiří Škop. Pokud ovšem podle něj bude chtít ČNB měnové podmínky ještě více uvolnit, účinnější bude intervence na devizovém trhu. "Další snižování sazeb už ČNB provádět nebude. Dopad na ekonomiku by byl už nulový," dodal Škop.

Ani podle analytika UniCredit Bank Patrika Rožumberského by inflace neměla být pro ČNB překážkou v úvahách o dalším uvolnění měnové politiky. "V návaznosti na další pochmurné statistiky z tohoto týdne roste pravděpodobnost, že ČNB do konce roku rozhodne o ještě jednom snížení úrokových sazeb," míní.

Další uvolnění měnových podmínek nevylučuje ani hlavní ekonom Patria Finance David Marek. "Celková inflace se stále pohybuje nad hranicí tří procent, ale mohou za to především dopady změn DPH, spotřebních daní a regulovaných cen ... Měnová politika ČNB tak může nadále zůstat velmi uvolněná, v případě potřeby může centrální banka sáhnout k devizovým intervencím, aby dále zmírnila měnové podmínky," řekl.

"Další uvolnění měnové politiky nečekáme, ale riziko, že k němu ČNB sáhne, zde existuje," uvedl analytik Raiffeisenbank Václav Franče.

Bankovní rada ČNB na konci září snížila úrokové sazby na rekordní minimum. Základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, klesla o čtvrt procentního bodu na 0,25 procenta. Rada tehdy rovněž diskutovala o možném budoucím použití nestandardních nástrojů měnové politiky, mezi které patří například intervence na devizovém trhu.

Autor článku

aktualita  

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK