Česko bude na summitu k rozpočtu chtít víc peněz na kohezi

19.11.2012 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Česká republika se bude na blížícím se summitu EU k rozpočtovému rámci snažit prosadit zvýšení finanční částky na podporu méně rozvinutých regionů, než obsahuje poslední návrh unijního prezidenta Hermana Van Rompuye. V rozhovoru pro ČTK to řekl ministr financí Miroslav Kalousek. Odhadl, že podoba uvedeného návrhu je v celém sedmiletém období pro Česko asi o 1,2 miliardy euro (přibližně 30 miliard Kč) méně výhodná než předcházející kompromisní návrh z dílny kyperského evropského předsednictví.

 

"Pan premiér (Petr Nečas), až pojede na jednání, bude určitě usilovat o to, aby se ve Van Rompuyově návrhu změnily některé koeficienty tak, aby ČR získala více na kohezi," řekl ČTK Kalousek.

Země unie nyní tvrdě vyjednávají o podobě unijního rozpočtu na roky 2014 až 2020. Pod stůl už spadla jeho původní podoba, připravená Evropskou komisí ve výši asi bilion euro, proti níž ostře protestovali čistí plátci v čele s Velkou Británií, i kompromisní návrh kyperského předsednictví.

Koncem tohoto týdne budou lídři zemí EU v Bruselu diskutovat o Van Rompuyově návrhu, který rozpočet snižuje o 75 až 80 miliard euro proti původní podobě vypracované komisí. Podle Kalouska je ale tento návrh pro ČR méně výhodný než přecházející kyperský pokus o kompromis, který rozpočet snižoval přibližně o 50 miliard euro, svou vnitřní strukturou však byl pro Česko přijatelnější.

Jednání špiček EU bude zřejmě velmi napjaté, minulý týden totiž zkrachovala jednání o navýšení rozpočtu unie na letošek a o podobě rozpočtu na rok 2013.

Kalousek dnes připomněl, že hlasování je většinové. "O něco se dá usilovat, něco se dá uhrát, ale všechno se uhrát nedá," poznamenal.

Podobný postoj k Van Rompuyově návrhu jako ČR by mohly zaujmout také další jižní či východní země EU. Kvůli snaze zachovat peníze pro méně rozvinuté regiony vznikla dokonce neformální skupina Přátel koheze. Tvoří ji Bulharsko, Česko, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Malta, Maďarsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Rumunsko a Řecko. Na práci skupiny se podílí také budoucí členská země EU Chorvatsko.

Unijní prezident ale svou kompromisní variantou zřejmě neuspokojí ani Velkou Británii a země jako Německo či Nizozemsko, které naopak žádají vyšší škrty okolo 100 miliard euro.

Autor článku

aktualita  

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK