Argentina se odvolala proti rozhodnutí splatit všechny závazky

Kořeny sporu sahají do roku 2002, kdy Argentina vyhlásila historicky největší státní bankrot. S drtivou většinou původních věřitelů se už vláda prezidentky Cristiny Fernándezové vyrovnala, a doufala proto, že země bude schopna brzy se vrátit na mezinárodní kapitálové trhy. Nejnovějším vývojem se ale tato strategie značně komplikuje.

Soudce obvodního soudu v New Yorku Thomas Griesa minulý týden Argentině nařídil, aby do 15. prosince převedla na vázaný účet 1,3 miliardy dolarů (asi 25,4 miliardy Kč). Nechal tak prostor pro vyjádření odvolacího soudu, který má spor na stole. Pokud odvolací soud původní verdikt potvrdí, vláda v Buenos Aires bude muset bezodkladně zaplatit.

Soudce Griesa Argentině také zakázal hradit závazky vůči ostatním věřitelům, dokud země nevyrovná své staré dluhy. To znamená, že ohroženy jsou teď i platby vůči těm věřitelům, kteří v roce 2005 a 2010 v dobré víře přistoupili na restrukturalizaci argentinského dluhu a teď drží nové dluhopisy.

Argentinské ministerstvo financí uvedlo, že krok soudce Griesy považuje za útok na svrchovaný stát a že rozhodnutí amerického soudu ukazuje ignoraci zákonů, které přijal argentinský Kongres. Ten by také musel znovu rozhodovat o každé změně parametrů, za kterých jsou argentinské státní dluhopisy vydávány.

Argentinské ministerstvo nicméně uvedlo, že pokud soudce Griesa určí, jak se má Argentina se zbývajícími věřiteli vyrovnat za stejných podmínek, jako při poslední výměně dluhopisů v roce 2010, pak by to mohl argentinský Kongres projednat. Podle agentury Reuters je ale málo pravděpodobné, že by taková nabídka původní věřitele uspokojila. Na návrh restrukturalizace dluhu ve dvou vlnách přistoupilo asi 93 procent věřitelů, zbytek chce zpět celou investici i s úroky.

Argentina vyhlásila státní bankrot na začátku roku 2002. Země tehdy nedokázala řádně proplatit dluhopisy za zhruba 100 miliard dolarů (asi dva biliony Kč v dnešním kurzu).