ČNB nemusí platit miliony za krach Družstevní stavební záložny

Správce tvrdil, že před pádem záložny selhal tehdejší Úřad pro dohled nad družstevnímu záložnami (ÚDDZ). Nedokázal prý zabránit špatnému hospodaření a následnému krachu. Justice ale dospěla k závěru, že hlavní zodpovědnost za vzniklou škodu nese tehdejší představenstvo, které údajně odčerpalo ze záložny majetek. Stát měl jen omezené možnosti kontroly.

"Vzhledem k tomu, že primární a přímou příčinou odčerpání majetku záložny bylo protiprávní jednání jí samotné (jejích představitelů), na němž se ÚDDZ nepodílel, tak jeho - byť liknavý - postup při dohledu není v příčinné souvislosti se vznikem škody," rozhodl Nejvyšší soud.

Ve sporu o náhradu majetkové újmu nejprve Obvodní soud pro Prahu 1 v roce 2008 rozhodl, že ČNB musí zaplatit správci 187,6 milionu korun, dalšímu nároku ve výši 76,7 milionu nevyhověl. Městský soud v Praze ale loni v únoru rozsudek změnil a žalobu zcela zamítl.

Družstevní záložny, novodobé kampeličky, začaly vznikat v roce 1996. Na přelomu století se v Česku odehrála vlna jejich pádů. V likvidaci nebo konkurzu se ocitly téměř dvě třetiny existujících kampeliček, ztratily se z nich miliardy korun. Vkladatelé často získali zpět jen zlomek svých peněz. Dohled nad záložnami později převzala Česká národní banka, ÚDDZ zanikl.

Pád Družstevní stavební záložny Praha patří k deseti největším krachům. Objem náhrad činil 229 milionů korun, oprávněných osob bylo více než 2500. Záložna vznikla v roce 1997, v říjnu 1999 na ni byla uvalena nucená správa a od roku 2000 byla v konkurzu. Záložna údajně před zásahem úřadu rozpůjčovala asi 90 milionů korun s obtížnou vymahatelností. Dále prý poskytovala skryté úvěry a směnky, nesprávně hospodařila s vklady klientů a měla neúměrně vysoké provozní náklady. Podle dostupných informací nebyl za hospodaření nakonec nikdo potrestán.