Senát vyzve Klause k podpisu nového záchranného fondu eurozóny

"Prezident váhá s podpisem, i když obě dvě komory parlamentu vyslovily souhlas," uvedl Štěch s tím, že vláda vůči prezidentovi nevyvíjí v tomto směru žádnou aktivitu. Štěch poukázal na rozhodnutí Ústavního soudu, z něhož "je zcela zřejmé, že prezident by neměl otálet a že je povinností prezidenta, pokud se obě dvě komory usnesou, aby takovéto rozhodnutí podepsal," dodal Štěch.

Fond by měl za daných podmínek pomoci zemi platící eurem překlenout problémy s financováním, které by mohly ohrozit stabilitu eurozóny. Česku před zavedením eura nevzniknou kvůli souhlasu s fondem žádné finanční závazky.

Nový mechanismus má nahradit současný záchranný fond eurozóny (EFSF). Zemím platícím eurem, které se ocitnou v problémech, bude moci půjčit až 500 miliard eur (12,4 bilionu korun). Splátky půjček z ESM budou mít přednost před splátkami soukromým věřitelům. Vyšší prioritu budou mít jen splátky půjček od Mezinárodního měnového fondu. Výše příspěvku má záviset ze 75 procent na výši národního důchodu, ze 12,5 procenta na výši HDP a ze zbývajících 12,5 procenta na počtu obyvatel.

Pokud by ČR byla členem eurozóny, musela by během 12 let vložit do fondu 40 miliard korun. Ručit by musela okamžitě za půjčky ve výši 250 miliard korun; tato částka by se po 12 letech v eurozóně navýšila na 310 miliard korun. Nečas řekl, že podpoření fondu nijak ČR k zavedení eura nepřiblíží.