Jančura chce po ministerstvu, aby z Brna do Prahy jezdil místo ČD

Požadavek vyloučit z trati ČD už vznesl u předchozího ministra dopravy Pavla Dobeše. "Bylo mu oznámeno, že existuje harmonogram liberalizace dálkové železniční dopravy schválený vládou v roce 2009. Může se zúčastnit otevřeného výběrového řízení. Pokud chce kdokoli vstoupit na trať dříve, má možnost jezdit na komerční riziko," uvedl tehdy mluvčí ministerstva dopravy.

Podle harmonogramu se budou v roce 2014 soutěžit zastávkové rychlíky přes Českou Třebovou a přes Havlíčkův Brod, u vlaků EuroCity a expresů stát počítá s liberalizací dopravy později vzhledem k provázanosti s okolními státy a se Srbskem. Vlaky z Ústí přes Prahu a Brno do Břeclavi mají přijít na řadu až v roce 2023 a vítěz tendru zde má začít jezdit od prosince 2027.

Provoz 16 párů vlaků mezi Prahou a Brnem, z nichž většina pokračuje minimálně do Vídně nebo do Bratislavy, by prý dokázal Jančura zajistit. "Nyní se nám vyrábí 73 vagónů a do dvou let bychom dokázali vyrobit další potřebné," uvedl. Na lokomotivy má čtyři nabídky. Pokud by je neměl včas, přicházel by prý do úvahy pronájem.

"Soukromý dopravce může jezdit na vlastní riziko, nebo tlačit na ministerstvo, aby tendr zařadilo dříve. Je otázka, zda tendr vyhraje. Další problém je, zda by měli vozidla. Zadání a výroba trvá dva až tři roky. Leda by měl někdo vozy vyrobené a nikdo je nechtěl," řekl železniční odborník Emanuel Šíp.

Jančura se domáhá provozu na trati argumentem, že ČD dostávají na provoz vlaků mezi Ústím nad Labem a Břeclaví roční dotaci 625 milionů. S těmito penězi by byl, jak uvedl, s jízdenkou za korunu ziskový.

Jančura tlačí na ministerstvo dopravy, protože spojení dvou největších měst v zemi má velký ekonomický potenciál. Z dálnice už konkurenci prakticky vytlačil, pokud by ČD musely mezi Prahou a Brnem skončit, byl by bez konkurence i na železnici. Prohlásil také, že kdyby se dostal na železnici, autobusy by zrušil.

"Vstup soukromého dopravce na trh už ukázal, že je přínosem. Má lepší služby a je schopen podstoupit větší riziko než státní dopravce. Otázka je, jak dokáže s riziky pracovat dlouhodobě," doplnil odborník Šíp.

Nejztrátovější rychlíkovou tratí v Česku je trať Ostrava-Krnov-Olomouc. Stát na ni doplácí 225 Kč za každý ujetý kilometr, 157 milionů korun za rok. Nejvíc však stát dotuje dálkovou linku Německo - Děčín - Praha - Brno - Břeclav - Rakousko, kde celková dotace dosahuje 625 milionů korun ročně. Údaje o rozdělení čtyřmiliardových dotací na rychlíkové linky, která dosud odmítalo ministerstvo dopravy zveřejnit, má ČTK k dispozici. Čísla pocházejí z roku 2010.