Velké švýcarské banky by měli zachraňovat akcionáři a věřitelé

V rámci navrženého mechanismu sanace se ztráty ohrožené banky rozdělí mezi vlastníky a věřitele. Nejprve budou na řadě akcionáři, poté držitelé dluhopisů a nakonec majitelé nepojištěných vkladů. Jejich objem odhaduje Finma u každé banky na zhruba 300 miliard švýcarských franků (6,3 bilionu Kč), uvedla agentura AP.

Pokud bude zřejmé, že "bail-in", tedy záchrana banky jejími podílníky a věřiteli, nebude dostačovat, zakročil by úřad pro bankovní dohled, aby ochránil klíčové funkce banky. Finma ale upozornila, že "není možné, aby se tím zachránila celá banka". Úřad uvedl, že bankovní skupina může projít rozdělením a její aktiva se podrobí restrukturalizaci, prodají se nebo zlikvidují.

UBS a Credit Suisse jsou globálními finančními institucemi, které působí ve všech oblastech bankovního podnikání. Obě figurují na seznamu 29 "globálních systémově důležitých bank", které Banka pro mezinárodní platební vyrovnání (BIS) v Basileji považuje za příliš důležité na to, aby se nechaly padnout.

Nyní jsou obě banky ziskové. Švýcarská vláda ale nechce dopustit opakování situace z globální finanční krize roku 2008, kdy musela UBS vypomoci 60 miliardami dolarů, aby ji zachránila před obrovskými ztrátami z jejích investic do amerických toxických hypotečních dluhopisů. Podobné problémy zažívala tehdy i Credit Suisse.

Evropská komise minulý měsíc navrhla jednotný mechanismus pro řešení problémů bank eurozóny, který je součástí plánu vytvoření bankovní unie. Od roku 2018 by se sanace bank měly řídit pravidlem, že největší náklady ponesou akcionáři, investoři a velcí vkladatelé.