"Boom vytěsňování drobných akcionářů jsme zaznamenali v roce 2005, vzápětí po platnosti novely zákona. K takzvanému squeeze-outu tehdy přistoupilo přes 40 procent společností (199) z celkového počtu firem, které se k tomuto kroku k dnešnímu dni rozhodly," uvedla analytička Bisnode Petra Štěpánová.
V letech 2006 až 2009 zájem výrazně klesl, minoritní vlastníky vyplácelo zhruba 50 firem ročně. Následně v letech 2010 až 2012 vyvlastňování menšinových vlastníků dále zbrzdila ekonomická krize. Až v roce 2013 zájem opět vzrostl a byl nejvyšší za poslední čtyři roky.
Mezi firmami, které loni vytěsnily drobné akcionáře, byly například Třinecké železárny, Severomoravská, Jihomoravská a Východočeská plynárenská. Dosud největší vytěsnění provedla Československá obchodní banka v roce 2007 a vyplatila při něm více než 2,6 miliardy korun. Druhá příčka patří ArcelorMittal Ostrava s téměř 1,8 miliardy Kč v roce 2010, následuje Česká pojišťovna s částkou téměř 1,5 miliardy korun. "Pět největších squeeze-outů představuje zhruba 44 procent z celkové sumy použité na vyplacení minoritních vlastníků," dodala Štěpánová.
Vytěsňování minoritních akcionářů v Česku 2005 - 2013 rok počet valných hromad celková částka za rok v milionech Kč 2005 199 7453 2006 47 2569 2007 46 3524 2008 48 513 2009 57 511 2010 24 1977 2011 12 135 2012 12 74 2012* 3 8 2013 22 1444 2013* 19 139
*probíhající vytěsnění, tedy nezapsáno v obchodním rejstříku
zdroj: databáze MagnusWeb a výpočty Bisnode
Tuzemské silnice se budou opravovat ještě rychleji a efektivněji. Česká firma na to má nový stroj
České zákazníky čínské elektromobily nezajímají. Za první čtvrtletí jich tu čínské značky prodaly jen 42
Navrhoval supersporty, navrhnul Kodiaq, Karoq nebo Kamiq, teď Jozef Kabaň míří k Číňanům. Nastupuje do koncernu SAIC Motor
Kvíz: Všichni jsme v nich jezdili a mnozí na ně rádi vzpomínají. Poznáte tato socialistická auta?
Hvězda a křídla: Mercedes-Benz 300 SL (W198) je dnes koncernovou ikonou. Odpovídá jeho hodnocení realitě, nebo je nadnesené?
