Nový Zéland zvýšil sazby, z vyspělých zemí je od krize první

"Hospodářská expanze Nového Zélandu nabrala obdivuhodnou sílu a celkový růst začíná mít mnohem širší základy," upozornil guvernér centrální banky Graeme Wheeler.

Nový Zéland držel základní sazby na rekordním minimu 2,5 procenta zhruba tři roky. Centrální banka navíc uvedla, že má v úmyslu ve zvyšování úroků pokračovat a do roku 2017 chce základní sazbu zvýšit až k pěti procentům. Země, která má jen asi 4,5 milionu obyvatel, těží hlavně z vysoké poptávky v Číně, kam vyváží například mléčné výrobky.

Země v jižní části Tichého oceánu už se také zotavila z ničivého zemětřesení, které ji zasáhlo před třemi lety. Právě stavební práce nutné k obnově zničených budov ve městě Christchurch k růstu ekonomiky vydatně přispěly.

Novozélandská ekonomika nyní vykazuje růst kolem 3,5 procenta ročně a výrazně se zvyšují i ceny nemovitostí. To už je dost důvodů na to, aby se centrální banka začala obávat příliš rychlého růstového tempa a případného přehřátí ekonomiky v budoucnu. Zvýšením sazeb chce měnová autorita bojovat jak s inflačními tlaky, tak s růstem cen realit.

Centrální bance dělá starosti i kurz novozélandského dolaru, na trzích přezdívaného kivi. Měna se vůči dolaru americkému nyní obchoduje za zhruba 0,85 USD. To je hodnota, která je podle tamních centrálních bankéřů příliš vysoká a mimo jiné ohrožuje konkurenceschopnost novozélandských firem v zahraničí.

Guvernér centrální banky řekl, že další zvyšování sazeb se bude odvíjet od výkonnosti ekonomiky. "Směnný kurz je pro obchodníky i nadále brzdou a centrální banka si myslí, že současná úroveň kurzu není z dlouhodobého pohledu udržitelná," řekl.

Ke zvýšení základních úrokových sazeb v nedávné době sáhly centrální banky například v Turecku či Jihoafrické republice. Obě tyto země jsou ale ze skupiny takzvaných mladých trhů a v jejich případě šlo podle analytiků navíc hlavně o snahu stabilizovat kurz měny, než předejít možnému přehřátí ekonomiky.