EK: Přínos reformy finančního sektoru v EU převyšuje náklady

15.05.2014 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Brusel 15. května (zpravodaj ČTK) - Celkem 1,5 bilionu eur (40,5 bilionu Kč) bylo mezi roky 2008 až 2012 v Evropské unii vynaloženo z veřejných peněz na odvrácení kolapsu finančního systému. Na finanční krizi unie reagovala přijetím čtyř desítek zákonů a směrnic, které měly zajistit větší stabilitu finančního systému a snížit pravděpodobnost negativních dopadů budoucích krizí. Podle evropského komisaře pro vnitřní trh a služby Michela Barniera společný přínos těchto opatření přesto převyšuje náklady každého z nich.

Podle simulací komise by totiž reformy finančního sektoru měly po dokončení ročně znamenat ekonomický přínos na úrovni 0,6 až 1,1 procenta unijního hrubého domácího produktu. V hodnotách roku 2013 je to mezi 75 až 140 miliardami eur (2,0 až 3,7 bilionu Kč). Náklady reforem materiály komise uvádějí na úrovni 0,3 procenta unijního HDP.

Částka 1,5 bilionu eur, vydaná na sanaci systému v minulých letech, odpovídá více než 12 procentům HDP celé EU. Mezi lety 2007 až 2013 se ze 7,2 procenta na 10,8 procenta zvýšila v unii nezaměstnanost, bez práce je tedy nyní ve srovnání s rokem 2007 asi o 9,3 milionu lidí více.

"Nemohu zaručit, že se už nikdy nic nestane, že nikdy nepřijde krize," připustil dnes před novináři Barnier, když přibližoval výsledky první revize unijní odpovědi na finanční krizi. V minulých letech přijímaná opatření, z nichž například bankovní unie ještě zcela nezačala platit, ale podle něj v příštích letech pravděpodobnost opakování krize snižují a také zmenšují její případný dopad na daňové poplatníky.

Právě veřejné rozpočty nesly hlavní tíži problémů krachujícího bankovního systému minulých let. Nyní prosazovaná pravidla mají do záchrany bank daleko více zapojovat jejich vlastní peníze a také majetek jejich vlastníků. Dohledové orgány teď mohou sledovat i konání, na které dříve nedosáhly.

Barnier dnes připomněl, že EU se v reakci na krizi snažila o dvě na pohled si odporující věci - zajištění finanční stability a možnost financování ekonomiky. Na rozdíl od Spojených států, kde hospodářství financují především trhy, v unii peníze poskytují ze tří čtvrtin právě banky.

"Snažili jsme se nalézat řešení, která snižují rizika finanční nestability a ohrožení spotřebitelů, a zároveň umožňují finančnímu sektoru udržet přítok peněz do ekonomiky," poznamenal eurokomisař.

Předseda Evropské komise José Barroso připomněl, že čtyři desítky přijatých či přijímaných změn se týkají nejrůznějších oblastí - od omezení bonusů pro bankéře přes povinnost bank posílit své finanční rezervy až po vytvoření celé konstrukce bankovní unie s jejím společným dozorem a společným záchranným fondem, naplňovaným z peněz samotných bankovních domů.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK