Firmy s ručením omezeným asi první zápis do rejstříku nezaplatí

07.07.2015 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Praha 7. července (ČTK) - Společnosti s ručením omezeným asi budou osvobozeny od soudního poplatku za první zápis do obchodního rejstříku. Náklady nutné k založení takovéto společnosti zřejmě budou sníženy z 11.300 korun na 100 eur (2700 korun). Počítá s tím novela zákona o soudních poplatcích, kterou dnes Sněmovna v prvním kole podpořila. Před dalším schvalováním změny projedná ústavně právní výbor dolní komory.

Snížení nákladů nutných k založení společností je jednou z podmínek Evropské komise, které jsou členské státy EU povinny splnit pro čerpání peněz ze strukturálních a investičních fondů, připomenul poslancům ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO).

Cílem změny je zjednodušení a zlevnění založení společnosti s ručením omezeným a podpora rozvoje podnikání. Pokles příjmů z vybraného soudního poplatku ministerstvo předběžně odhadlo na 23 až 35 milionů korun.

Současné náklady na založení společnosti s ručením omezeným v Česku podle ministerstva více než trojnásobně převyšují částku požadovanou Evropskou komisí. Notáři se platí odměna nejméně 4000 korun za sepsání zakladatelské listiny či smlouvy, soudu potom 6000 korun za prvozápis do rejstříku. Správní poplatek za případné ohlášení živnosti stojí dalších 1000 korun. V případě, že notář provádí zápis, platí se mu dalších 300 Kč.

Novela má podle ministra zavést dědické osvědčení v rámci jejich celoevropského systému a umožnit, aby ochranná opatření v jednom členském státě mohla být uplatněna i v jiném.

Ministerstvo v novele původně navrhovalo zpoplatnění žalob o náhradu škody, které lidé podávají na stát kvůli nezákonným rozhodnutím či nesprávnému úřednímu postupu. Vláda to ale odmítla. Ministerstvo chtělo zavést za žaloby na stát o náhradu škody poplatek ve výši 2000 korun. Argumentovalo tím, že počet těchto žalob na stát neustále roste a že jsou zneužívány k šikaně státu. Se zpoplatněním řízení ale nesouhlasilo jak ministerstvo práce a sociálních věcí, tak i ministr pro lidská práva a legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD).

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK