Zaměstnavatelé: Růst minimální mzdy sníží konkurenceschopnost

Svaz průmyslu a dopravy nepovažuje zvýšení minimální mzdy o 700 korun za optimální krok. Nepříznivě prý pocítí rozhodnutí některá odvětví, například kožedělný či textilní průmysl či podnikání v bezpečnostních službách. Zvýšení minimální mzdy se projeví v tlaku na zvyšování mezd ve vyšších tarifních třídách v době, kdy ještě ne všechny firmy jsou v dobré kondici, uvedl svaz.

Téměř 70 procent podnikatelů se v průzkumu Hospodářské komory ČR vyslovilo proti navýšení minimální mzdy o 700 korun. Respondenti, kteří jsou zároveň členy komory, se nejvíce obávají toho, že zvýšení mzdových nákladů ohrozí konkurenceschopnost firem.

\"Vedle obavy o konkurenceschopnost firmy podnikatelé varují, že firma bude důsledkem navýšení minimální mzdy nucena snižovat i ostatní náklady, jako třeba na zaměstnanecké benefity. Podle zaměstnavatelů může dojít i k propuštění některých zaměstnanců a jejich nahrazení třeba stroji, což se často týká právě pracovníků s nejnižšími platy či ukončení některých činností firmy,\" uvedl prezident komory Vladimír Dlouhý.

Svaz průmyslu volá po nastavení koeficientu, který jednou provždy vyloučí, že minimální mzda bude tématem na předvolebních billboardech. \"Požadujeme, aby zvyšování minimální mzdy bylo něco automatického v návaznosti na kondici průmyslu, aby bylo pro firmy předvídatelné, jednoznačné a budou se umět na změnu připravit,\" upozornil viceprezident svazu Jan Rafaj.

Růst minimální mzdy v příštím roce nekoresponduje s celkovým mzdovým vývojem v české ekonomice, uvedl analytik skupiny Roklen Lukáš Kovanda. Jako takový skýtá potenciální rizika pro její další zdravý růst. Skokové navýšení minimální mzdy je podle něj zátěží nejen pro zaměstnavatele, ale i pro celou ekonomiku. Od výše minimální mzdy se například odvíjí výpočet sociálních odvodů. Rychle se zvyšující minimální mzda také vede ke zvýšení míry nezaměstnanosti či k rozrůstání šedé ekonomiky, podotkl.

Analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek naopak míní, že po letech mzdové restrikce v Česku není zvýšení minimální mzdy o 700 korun krokem, který by českou ekonomiku zruinoval. Jeho dopady do nákladů podniků budou ale podle něj větší, než připouští zpráva ministerstva práce a sociálních věcí. Ta uvádí, že firmy bude opatření stát v příštím roce 1,6 miliardy Kč navíc.

Do výpočtů ovšem zahrnuje jen pracovníky pobírající minimální mzdu, zatímco podniky budou nuceny v rámci zachování mzdové diferenciace přidat stejnou částku i dalším pracovníkům v nízkopříjmových kategoriích, připomněl Sobíšek. Zatímco v průmyslu nezpůsobí takové zvýšení nákladů podnikům velký problém, v odvětvích jako pohostinství a podpůrné činnosti v administrativě, kde je za mzdy blízké minimálním zaměstnána téměř pětina pracovníků, půjde o citelný nákladový šok. Opatření také dopadne disproporcionálně silně na malé podniky, pro jejichž zaměstnance je pásmo nejnižší mzdy (do 12.000 Kč) desetkrát četnější než u podniků s 1000 a více zaměstnanci.