Původní sněmovní verze novely pojišťovnám určovala, aby hradily nároky klientů při úpadku cestovní kanceláře bez ohledu na limit pojištění. Pojišťovny by ovšem za této podmínky nemohly v pojištění pokračovat, nezískaly by totiž zajištění. Kvůli tomu už začaly cestovním kancelářím rozesílat výpovědi smluv o pojištění proti krachu. Cestovní kanceláře by zase bez povinného pojištění nesměly prodávat zájezdy.
Pojišťovny by podle přijaté úpravy měly s cestovními kancelářemi sjednat limit pojistného plnění ve výši minimálně 30 procent ročních plánovaných tržeb z prodeje zájezdů nebo v případě, že tyto tržby mají být nižší než tržby v předchozím roce, minimálně 30 procent těchto tržeb v předchozím roce. Cestovní kanceláře budou muset během trvání pojištění udržovat limit pojistného plnění v takové výši, aby v případě pojistné události byly uspokojeny veškeré nároky jejich zákazníků.