Schlossberger: Je třeba posílit ochranu spotřebitele

22.05.2006 | , Finance.cz
INTERVIEW


Nejen o soutěži Zlatá koruna a jejich výsledcích, ale i o celém finančním sektoru, jeho vývoji a trendech jsme si povídali s Otakarem Schlossbergerem, finančním arbitrem a předsedou Finanční akademie.

Dobrý den, jste předsedou Finanční akademie, která se mj. každoročně podílí na soutěži Zlatá koruna, když působí jako její odborný posuzovatel. Můžete přiblížit čtenářům o co se jedná?
Zlatá koruna je soutěž o nejlepší finanční produkt roku na českém trhu.

Proč tato soutěž vznikla a s jakým cílem?
Soutěž vznikla před čtyřmi lety – prošla vývojem a za uplynulé čtyři ročníky si získala  renomé. Zlatá koruna má usnadnit široké veřejnosti orientaci ve finančních produktech a výběr finančního produktu v dané kategorii. Každoročně se jí účastní všechny významné banky, pojišťovny, leasingové, investiční a další finanční společnosti působící na našem trhu, které v konkurenci chtějí poměřit své produkty a bojovat o přízeň zákazníků.

Pojďme k letošnímu ročníku. Kolik produktů letos bylo hodnoceno a v jakých kategoriích?
Do letošního ročníku bylo přihlášeno celkem 142 produktů, které soutěžily ve 14 kategoriích, a to skupiny A, určené pro retail: univerzální bankovní produkty; elektronické bankovnictví; stavební spoření; hypotéky; úvěry; platební karty; životní a kapitálové pojištění; penzijní připojištění; podílové fondy a leasing a skupiny B, určené pro malé a střední podnikatele: podnikatelské účty; podnikatelské úvěry; pojištění podnikatelů a leasing pro podnikatele. Hlasování formou ankety probíhalo ve dvou rovinách. Jednak to bylo hlasování odborné poroty Finanční akademie. A jednak to bylo hlasování veřejnosti napříč všemi kategoriemi - v patnácté kategorii, o nejoblíbenější finanční produkt.

Kromě odborné poroty se do hlasování mohla zapojit i široká veřejnost. Byl názor veřejnosti podobný či diametrálně odlišný od názoru odborníků?
Názor veřejnosti se lišil od hodnocení odborné poroty. Vítězné produkty – životní pojištění DYNAMIK (Česká pojišťovna), Penzijní připojištění se státním příspěvkem (Winterthur Penzijní fond) ani investiční životní pojištění Talisman (Aviva životní pojišťovna) nezískaly ocenění ve svých kategoriích, o nichž rozhodlo hlasování poroty.

Kdo se stal letos celkovým vítězem?
Soutěž nevyhlašuje celkového vítěze. Nejvíce – celkem devět ocenění získala skupina ČSOB, a to tři Zlaté koruny, dvě Stříbrné koruny a čtyři bronzové koruny. Stejný počet Zlatých korun získala i eBanka.

Když už hovoříme o hlasování veřejnosti, jaká je podle vás informovanost českého obyvatelstva v oblasti financí a investic?
Domnívám se, že veřejnost se zajímá o informace z oblasti financí a investic a že aktivně vyhledává informace o produktech napříč nabídkou celého trhu. Reference a výsledky soutěží jsou pro ni směrodatné a orientuje se jimi. Mnohdy však podléhá reklamě. Vyhledává výhodné produkty a stává se jejich klienty.

Nejen v letošním, ale i v předchozích ročnících se do popředí prosazovaly produkty životního pojištění, přestože ve srovnání se západní Evropou právě v oblasti životního pojištění poněkud zaostáváme. V čem vidíte příčinu? Doženeme někdy Evropu?
Zájem o produkty životního pojištění stoupá s rostoucí životní úrovní relevantních cílových skupin, které si podle svých možností volí jeho rozsah či cílovou částku. Příčina zaostávání oproti západní Evropě opět souvisí s rozdílnou úrovní finančních příjmů obyvatelstva.

Stále větší popularitu si v poslední době získávají úvěrové produkty (spotřebitelské úvěry, kreditní karty, …) a tím i ochota utrácet. Dá se postupný nárůst zadlužených domácností očekávat i v dalších letech nebo dojde spíše ke stagnaci?
Změnilo se chování našich spotřebitelů. S perspektivou příjmů v budoucnosti si již nyní pořizují majetek, který by si mohli podle svých momentálních příjmů pořídit teprve za několik let. Mladá a střední generace, která teprve vstupuje do života, nemá dosud vybudováno materiální zázemí a životní úroveň, která odpovídá buď jejich statusu nebo prostředí, na které byli zvyklí z domova, proto sahá k úvěrům. Nevnímá negativní signály o osudu, který je může postihnout, pokud se ocitnou bez příjmů a nebudou moci splácet úvěr. Lze předpokládat, že růst zadluženosti bude pokračovat.

Jak jsem na tom v tomto směru v porovnání s Evropou? Máme se bát rostoucí zadluženosti?
Zadluženost českých domácností vztažená k HDP je v porovnání se západní Evropou zhruba čtvrtinová. Domnívám se, že v nadcházejících letech bude dynamika jejího nárůstu postupně klesat. Nemělo by jít tedy o nějaký vážný problém, i když některé domácnosti se do problémů se splácením určitě budou potýkat.

Pojďme na skok do oblasti bankovnictví. Díky miliardovým ziskům jsou banky často kritizovány za svoji poplatkovou strategii a za netransparentnost svých ceníků. Jak vy pohlížíte na tuto situaci?
Bankovnictví je obor podnikání jako každý jiný a banky přirozeně hledají možnosti jak zvýšit svůj zisk. Co se týká transparentnosti poplatků, v některých případech jsou ceníky skutečně nepřehledné. Každý klient však pravidelně dostává výpis z účtu, a pokud s některou položkou nesouhlasí či jí nerozumí, může požádat banku o vysvětlení a v krajním případě se poohlédnout po jiném peněžním ústavu, který má svoji poplatkovou politiku naprosto transparentní. Nejsem však zastánce nějakých nadbytečných regulativních opatřeních. Tyto problémy by měl vyřešit trh, což se postupně daří.

Díky vstupu naší země do EU se pro zahraniční subjekty zjednodušil vstup na domácí trh. Myslíte, že je konkurence ve finančním sektoru dostatečná?
Myslím si, že konkurence v České republice je opravdu hodně tvrdá a udržet si pozici na trhu vyžaduje nemalé náklady a úsilí. Z toho by samozřejmě měli těžit klienti.

A co nabídka finančních produktů?
Ta se samozřejmě stále vyvíjí a rozšiřuje. Dnes si myslím, že je již porovnatelná se standardem západní Evropy. Vezměme si případ hypotečních úvěrů. Ještě před pěti lety šlo o produkt, který si mohlo dovolit jen lidé s vysokými příjmy. Dnes je již běžně dostupný pro středně příjmovou vrstvu.

Český finanční trh se vyznačuje vysokým stupněm koncentrace. Ať už se podíváme do oblasti bankovnictví, pojišťovnictví či leasingu, podíl „top několika“ společností je dosti značný. Je tento trend obdobný i ve světě?
Je a právě trendy ze světa se dotýkají i nás. Příklady ze zahraniční jdou tedy jednoznačně cestou fúzí, tedy koncentrace finančního trhu. Výsledky těchto operací se pak týkají i institucí působících na trhnu v České republice. Nakonec, příklad Živnostenské banky a HVB Czech Republic to dokládá.

Poslední otázka, jak vidíte budoucnost finančního sektoru u nás? Jaké můžeme očekávat trendy?
Finanční sektor u nás lze považovat za celkem konsolidovaný. K jeho ještě lepšímu, možno říci, průhlednějšímu fungování, přispěje jistě i realizace jednotného dozoru nad finančním trhem, který se soustředil do rukou České národní banky. Co mně však prozatím chybí, je druhá stana mince při poskytování služeb finančními institucemi, a tou je ochrana spotřebitele v oblasti finančních služeb. V současné době působím jako finanční arbitr, kterého lze považovat za zárodek institutu ochrany spotřebitele, protože jeho kompetence jsou dnes opravdu velmi omezené. Klienti bank by však, podle mého názoru, potřebovali pomoci i v jiných oblastech finančních služeb než je realizace převodů či řešení problematiky používání elektronických platebních prostředků. Dostávám dotazy týkající se podmínek při poskytování spotřebitelských úvěrů, podmínek při rušení stavebního spoření, dotazy kolem možnosti leasingu či diskuse k některým otázkám vybraných druhů pojištění. Proto si myslím, že v současné době by bylo nanejvýše vhodné urychlit práce směřující právě k ochraně spotřebitele na finančním trhu. Tím by se spotřebitel finančních služeb dostal, co se týká jeho ochrany, na úroveň svého kolegy – euroobčana, žijícího v sousedních zemích Evropské unie.

Děkujeme za rozhovor
Lukáš Buřík, Finance.cz

JUDr. Ing. Otakar Schlossberger
Vystudoval VŠE v Praze, obor finance. Poté pracoval jako ekonom a analytik. V roce 1990 úspěšně zakončil studium na právnické fakultě Univerzity Karlovy. Po studiu působil 13 let v oblasti bankovnictví, kdy postupně pracoval na různých pozicích v Komerční bance, České spořitelně a Raiffeisenbank. Je autorem několika publikací a odborných statí. Od roku 2003 působí jako finanční arbitr České republiky.
Mezi jeho zájmy patří loutkové divadlo, vážná hudba, plavání a jízda na kole. Je ženatý a má 1 syna.


Autor článku

Lukáš Buřík  


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: INTERVIEW