Jak vysoký důchod budete mít s minimální mzdou?

Při výpočtu starobního důchodu platí, že čím vyšší příjmy podléhající sociálnímu pojištění v produktivním věku a čím vyšší získaný počet let pojištění, tím vyšší měsíční důchod. Při výpočtu starobního důchodu v roce 2017 do výpočtu vstupují příjmy v letech 1986 až 2016 a doba pojištění v celých ukončených letech, přičemž do doby pojištění se započítávají i náhradní doby pojištění (např. péče o dítě do 4 let věku, studium před rokem 2010 v zákonném rozsahu, evidence na úřadu práce v zákonném rozsahu).

Základní výměra je pro všechny stejná

Každý měsíční starobní důchod se skládá ze základní výměry důchodu a procentní výměry důchodu. Základní výměra důchodu je přitom pro všechny penzisty stejná. V roce 2017 činí 2 550 Kč. Procentní výměra důchodu je však rozdílná a ovlivňuje ji právě konkrétní průběh pojištění. Dle § 33 zákona o důchodovém pojištění činí procentní výměra důchodu minimálně 770 Kč. Minimální měsíční částka starobního důchodu v roce 2017 je tedy 3 320 Kč (2 550 Kč + 770 Kč). Lidé pracující po celý produktivní život ale mají starobní důchod výrazně vyšší i při velmi nízkém příjmu. Pro přiznání řádného starobního důchodu v roce 2017 musí žadatel o starobní důchod získat dobu pojištění alespoň v rozsahu 33 let.

Starobní důchody 2017:

• Starobní důchod nemusí být automatický. Kdy nemáte nárok? 
• Kdo dostane průměrný důchod?
• Jak se počítá důchod v roce 2017?

Praktický příklad: minimální mzda a důchod

Paní Skálová má osobní vyměřovací základ (průměrnou měsíční mzdu za odpracované roky) na úrovni minimální mzdy, tedy ve výši 11 000 Kč a získá dobu pojištění pouze v rozsahu 33 let. Měsíční starobní důchod bude mít 7 995 Kč.

Starobní důchod u nízkých příjmů

V přiložené tabulce máme vypočítán řádný starobní důchod dle legislativy roku 2017 v závislosti na výši osobního vyměřovacího základu, tj. průměrné měsíční mzdě za odpracované roky v současné hodnotě a získané době pojištění ve vybraných případech, vždy však s dostatečnou dobou pojištění.

Osobní vyměřovací základ může být i pouze např. 6 tisíc

Legislativou není stanoveno, že osobní vyměřovací základ musí být alespoň na úrovni minimální mzdy. Někteří žadatelé o starobní důchod mohou mít osobní vyměřovací základ např. pouze 6 000 Kč (ale i méně). Hlavním důvodem jsou zpravidla mezery v pojištění, kdy nulový příjem za některé roky výrazně sníží celkovou průměrnou mzdu, ze které se počítá starobní důchod.

Praktický příklad: dlouhodobá nezaměstnanost a důchod

Paní Bělíková má osobní vyměřovací základ ve výši 6 000 Kč. Důvodem nízkého osobního vyměřovací základu je dlouhodobá nezaměstnanost, která má negativní vliv na výši osobního vyměřovacího základu. Paní Bělíková získala dobu pojištění v rozsahu pouze 33 let. Měsíční starobní důchod bude mít 5 520 Kč.

(zdroj obrázku: Pixabay)