Víte, ve které zemi stojí hodina práce nejvíce?

Mzdové náklady zaměstnavatele netvoří pouze hrubá mzda sjednaná se zaměstnancem, ale i povinné pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance a případně další náklady (např. výdaje na pracovní oděvy, nábor zaměstnanců nebo zaškolení zaměstnanců). Cenu práce v jednotlivých členských zemích EU tedy neovlivňuje pouze úroveň mezd v národním hospodářství, ale i sazby povinného pojistného. Ke snížení či zvýšení ceny práce tedy při stagnaci mezd dochází i případnou změnou sazeb pojistného.

• Odvody na pojistném práci značně prodražují
• Hrubá mzda a mzdové náklady aneb kolik stojí zaměstnanec zaměstnavatele?
• V které zemi EU jsou náklady na zaměstnance nejvyšší a kde nejnižší?
• Zkrácené úvazky nesnižují hodinovou cenu práce

Pojistné placené zaměstnavatelem v ČR

V Česku platí zaměstnavatelé za zaměstnance 24,8 % na sociálním pojištění a 9 % na zdravotním pojištění. Platba sociálního a zdravotního pojištění za zaměstnance je pro zaměstnavatele povinná, za výpočet a odvod pojistného na účet příslušné OSSZ a zdravotní pojišťovny je zodpovědný právě zaměstnavatel.

Praktický příklad

Pan Jaroslav pracuje pro dva zaměstnavatele současně na zkrácený úvazek. Sociální a zdravotní pojištění za pana Jaroslava musí odvádět oba dva zaměstnavatele. Ani jeden zaměstnavatel nemůže „ušetřit“ na povinném pojistném z důvodu, že pan Jaroslav pracuje i pro jiného zaměstnavatele na zkrácený úvazek.

Tip: Jaký dopad měl koronavirus na mzdy v zemích OECD v roce 2020?

Hrubá mzda x mzdové náklady

Zvýšení hrubé mzdy zaměstnanci o 1 000 Kč tedy znamená zvýšení mzdových nákladů zaměstnavatele minimálně o 1 338 Kč. Hrubá mzda zaměstnance tvoří ve všech členských zemích EU hlavní část ceny práce, povinné pojistné zaměstnavatelem je druhou významnou položkou, ostatní nákladové položky již nejsou tolik významné.

Tip: Vypočtěte si čistou mzdu v naší kalkulačce

EU: Kde jsou hodinové mzdové náklady vyšší než 40 euro?

Dle údajů Eurostatu činily průměrné hodinové náklady zaměstnavatele ve třech zemích více než 40 euro (v Dánsku, v Lucembursku a v Belgii) a pouze ve třech zemích byly nižší než 10 euro (v Bulharsku, v Rumunsku a v Maďarsku). Meziročně se oproti roku 2019 v členských zemích EU zvýšily průměrné hodinové mzdové náklady o 3,1 %. Z přiložené tabulky je názorně vidět, že cena práce v západoevropských zemích je stále citelně vyšší než ve východoevropských zemích.

Tip: Jak vysoké je zdanění práce v Česku při mezinárodním srovnání?

Zkrácené úvazky nesnižují hodinovou cenu práce

Ve vyspělých zemích světa jsou trendem zkrácené úvazky, které umožňují skloubení profesní kariéry s péčí o rodinu. Obliba zkrácených úvazků však stoupá např. i mezi penzisty, kterých aktuálně pracuje více než v minulosti. Práce na zkrácený úvazek však zaměstnavatelům náklady na hodinu práce nesnižují. Obecně totiž práce na zkrácený úvazek nemá negativní vliv na hodinové mzdové ohodnocení zaměstnance.

Cena hodinové práce v zemích EU za rok 2020

Pramen: Eurostat: Labour cost levels 2020