Jak vysokou daň z příjmů platí zaměstnanci s průměrnou mzdou ve světě?

Za celý rok 2022 činila v Česku průměrná hrubá měsíční mzda po zaokrouhlení na celé stokoruny 40 400 Kč. Pro účely výpočtu efektivní daňové sazby použijeme právě průměrnou hrubou mzdu za celý rok, neboť průměrná hrubá měsíční mzda pouze za 4. čtvrtletí (43 412 Kč) je ovlivněna odměnami na konci roku.

• Nárok na slevu na poplatníka mají všichni zaměstnanci
• Odvody na dani z příjmů v zemích OECD

Nárok na slevu na poplatníka mají všichni zaměstnanci

Právě u mzdy ve výši 40 400 Kč si vypočteme efektivní sazbu daně z příjmů, pokud je při výpočtu uplatněna pouze základní daňová sleva na poplatníka ve výši 2570 Kč.

Nárok na slevu na poplatníka mají všichni zaměstnanci s podepsaným prohlášením k dani. V případě práce pro více zaměstnavatelů současně je možné mít prohlášení k dani podepsáno pouze u jednoho z nich. Vyšší, 23% sazbě daně z příjmů podléhá až hrubá mzda nad čtyřnásobek průměrné mzdy, i většina zaměstnanců s nadprůměrnou mzdou tedy zdaňuje celou svoji hrubou mzdu pouze 15% sazbou daně z příjmů. Aktuálně legislativní návrhy počítají s 23% sazbou daně z příjmů pro zdanitelné příjmy nad trojnásobek průměrné mzdy.

Výpočet efektivní sazby daně z příjmů

Zdroj: vlastní výpočet autora

Zaměstnanec pracující za průměrnou mzdu, který nárokuje pouze slevu na poplatníka, zaplatí na dani z příjmů 8,6 % z dosažené hrubé mzdy. Zaměstnanci, kteří uplatňují ještě daňové zvýhodnění na děti, mají efektivní daňovou sazbu ještě nižší a v některých případech dokonce na dani z příjmů neplatí nic, a ještě čerpají od státu daňový bonus, kterým jim zvyšuje čistou mzdu.

Daňový bonus dostávají zaměstnanci, pokud je částka daňového zvýhodnění na děti vyšší než vypočtená daň z příjmů, přičemž částka daňového bonusu je ve výši rozdílu mezi těmito dvěma částkami. Nárok na daňové zvýhodnění na děti má pouze jeden z rodičů.

Tip: Mzdová kalkulačka pro rok 2023

Odvody na dani z příjmů v zemích OECD

Efektivní daňová sazba u zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu je v Česku při porovnání s ostatními členskými zeměmi OECD jedna z nejnižších.

V některých zemích je zavedena centrální a místní daň z příjmů, pro mezinárodní porovnání jsou tyto daňové částky sečteny.

Efektivní daňová sazba je nižší než 10 % pouze v Mexiku, v Řecku, v Česku, v Japonsku, v Koreji, v Polsku, v Chile a v Kostarice. Nejvyšší efektivní daňová sazba je Dánsku (35,5 %), na Islandu (28,1 %), v Belgii (26,4 %), v Irsku (23,5 %), v Austrálii (23,0 %), ve Finsku (20,8 %), na Novém Zélandu (20,1 %), v Itálii (20,1 %), v Lucembursku (19,8 %), v Norsku (19,4 %), v Kanadě (19,2 %), v Německu (17,7 %), v Litvě (17,6 %) a ve Švédsku (17,3 %).

Pramen: OECD, OECD Tax Database, I.5. Average personal income tax and social security contribution rates on gross labour income

Čtěte také: Nevyčerpané výhody a další časté daňové chyby manželů