Úřad práce nebude sledovat transakce na kontech žadatelů o dávky. Co dalšího z návrhu vypadlo?

Reforma dávek má podpořit motivaci jejich příjemců k pracovní činnosti a k většímu převzetí odpovědnosti za svůj život. O dávky mají přijít ti, kteří nevykonávají bez pádného důvodu žádnou pracovní činnost. 

Reforma má sjednotit několik dávek do jedné. Slučovat se budou tyto dávky, které v současnosti vyplácí stát samostatně: přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení. Jednotná dávka se má jmenovat dávka státní sociální pomoci (DSSP).

Návrh připomínkovaly různé instituce v připomínkovém řízení. Na základě toho MPSV návrh v některých bodech upravilo, avšak stále v dokumentu zůstává řada rozporů, jelikož některé instituce nechtějí ze svých připomínek ustoupit a považují je za zásadní.

Pro splnění nároku na dávku budou muset zájemci o dávky procházet tzv. majetkovým testem, ten je nyní součástí žádosti o dávky hmotné nouze. Navrhovaný majetkový test zůstal zachovaný v původním znění. Žadatelé budou posuzování z hlediska výše finančních prostředků na účtu, počtu nemovitostí a počtu motorových vozidel.

Maximální hranice peněžních prostředků se liší podle počtu členů v domácnosti a jejich výši stanovilo MPSV následovně:

O nemovitostním a motorovém testu se více dozvíte v našem předchozím článku.

Návrh po připomínkovém řízení upřesnil, které finance se do majetkového testu započítávat nebudou:

• naspořené finance na daňově podporovaných produktech spoření na stáří a daňově podporovaném pojištění dlouhodobé péče,

• naspořené peněžní prostředky na produktech stavebního spoření se státním příspěvkem,

• peněžní prostředky z prostředků fundace a spolku a

• peněžní prostředky z veřejných sbírek podle zákona o veřejných sbírkách.

Úřad práce se nedostane k informacím o bankovních transakcích

Na základě výtky Ministerstva pro místní rozvoj a dalších státních institucí se MPSV rozhodlo vypustit kontrolu bankovních transakcí u žadatelů o dávky.

„Požadavek na přístup k informacím o bankovních transakcích za období posledních 3 měsíců nebo posledních 100 transakcí může být v rozporu s čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Nemá reálné odůvodnění v potřebě zjišťovat majetkové poměry,“ uvádí dokument o vypořádání připomínek k návrhu zákona. Úřad práce tak nebude mít pravomoc kontrolovat bankovní transakce žadatelů o dávky. Tedy se nedostane k informacím o tom, co si za poslední měsíce příjemci dávky koupili nebo kam své peníze převedli.

Rovněž Úřad vlády ČR nesouhlasil s kontrolou transakcí a odkazoval se na již dříve proběhlé připomínkové řízení k dávkám hmotné nouze, kdy Úřad pro ochranu osobních údajů návrh připomínkoval doslova tím, že „státu není nic po tom, jaké má žadatel na účtu transakce“.

Stejně tak Svaz měst a obcí ČR považoval sledování transakcí uživatelů dávek za nepřijatelnou činnost. „Přijde nám nadmíru nebezpečné a do soukromé sféry zasahující, aby zákon uložil bankám a dalším platebním institucím sdělovat Úřadu práce informace o jednotlivých pohybech na peněžních účtech kteréhokoliv člena domácnosti,“ stojí v dokumentu o vypořádání připomínek.

Tip: Příspěvek na péči už nebude vyplácet Úřad práce. Nevyléčitelně nemocní jej nově získají automaticky

Lhůta pro opětovanou žádost o dávku se má zkrátit na 3 měsíce

V případě ztráty nároku na dávku (například při překročení peněžní částky na bankovním účtu) bylo původně navrhováno, že by mohli zájemci o opětovaný nárok na dávku požádat až po 6 měsících. Tato doba se však zdála mnoha institucím příliš dlouhá.

„Může dojít například k zásadní změně již ve druhém měsíci a je nezbytné znovu posoudit nárok takové domácnosti, a ne ji vyloučit z dávkového systému na půl roku,“ argumentovalo Ministerstvo vnitra. MPSV výtku akceptovalo a zkrátilo lhůtu na 3 měsíce.

Proti dlouhé půlroční lhůtě se postavilo také Ministerstvo zahraničních věcí. „Delší lhůta odepření pomoci než 3 měsíce reálně nebyla dosud uplatňována také s ohledem na převažující nemajetnost osob v hmotné nouzi. Šlo by tedy o citelné zpřísnění dosavadní praxe i pro osoby, které se už s majetkovým testem setkaly. S tímto zákonem se však majetkový test většinově přesune na osoby z dosavadní státní sociální podpory, a navíc hned na začátek posuzování nároku na dávku.“

OSVČ se bude počítat jako příjem pouze 80 % průměrné mzdy v národním hospodářství

OSVČ si v současné době přijdou mnohdy na vyšší příspěvek na bydlení než zaměstnanci. Často se jim totiž pro účely dávky započítává příjem v minimální výši, která je stanovená od 1. července na 21 500 Kč (50 % průměrné mzdy). Podrobnosti, jak se započítává příjem OSVČ pro nárok na dávky, uvádíme zde.

MPSV tuto velkou mezeru v zákoně upravilo původně poměrně přísně, a to tak, že OSVČ se bude započítávat 100 % průměrné mzdy. Což by v příštím roce znamenalo částku 46 828 Kč.

Nakonec však ministerstvo návrh zmírnilo na 80 % průměrné mzdy, což by znamenalo, že minimálním rozhodným příjmem OSVČ by byla částka ve výši cca 37 500 Kč. 

Pro vedlejší samostatnou činnost se mají započítávat reálné příjmy, tedy 1/12 příjmů uvedených v daňovém přiznání. Ministerstvo pro místní rozvoj však s MPSV ani po vypořádání připomínky nesouhlasí a požaduje počítat s příjmem ve výši 40 % průměrné mzdy pro vedlejší samostatnou činnost. Stejně tak v rozporu s MPSV zůstává i Úřad vlády, který se přiklání rovněž k variantě 40 %.

„Osoby samostatně výdělečně činné může v řadě případů právní úprava motivovat, aby tuto činnost ukončily, zejména pokud vykonávají pouze vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Ve výsledku se tím sníží rozsah, v jakém si opatřují základní životní prostředky vlastní výdělečnou činností, a budou více odkázáni na dávkovou podporu,“ komentoval původní návrh veřejný ochránce práv (ombudsman).

O návrhu bude v nejbližších týdnech jednat vláda a poté poputuje do Poslanecké sněmovny. Návrh zákona by měl vejít v účinnost od 1. července 2025, pokud ovšem do této doby projde celým legislativním procesem a MPSV dokáže připravit Úřad práce tak, aby byl schopný od tohoto data pracovat podle nových předpisů.

Kalkulačka příspěvku na bydlení 2024

Čtěte také:

Příspěvek na bydlení od 1. července: stát si náklady na energie zjistí sám, ale s podmínkou

Příspěvek na stravování podle podmínek roku 2024