Podmínky pro nárok a na výplatu odstupného jsou upraveny v 67 zákoníku práce č. 262/2006 Sb. Rozhodně tedy neplatí, že každé ukončení pracovního poměru znamená nárok na odstupné. Nikdy nemají na zákonné odstupné nárok např. zaměstnanci podávající sami výpověď nebo zaměstnanci, kterým skončil pracovní poměr z důvodu uplynutí času u smlouvy na dobu určitou. S jakými nepravdami ohledně odstupného je možné se setkat?
Co se dozvíte v článku
- Dohoda o ukončení pracovního poměru je bez odstupného
- U zkráceného úvazku odstupné nenáleží
- I při práci na DPP nebo DPČ je možné obdržet odstupné
- Částka odstupného je jednotná
- Odstupné se zdaňuje stejně jako běžná mzda
- Odstupné zkracuje výpovědní dobu
- Odstupné posunuje výplatu podpory v nezaměstnanosti
- Snížená podpora v nezaměstnanosti
- Odstupné zvyšuje důchod
- Odstupné je důvodem pro povinné vyplnění daňového přiznání
Dohoda o ukončení pracovního poměru je bez odstupného
Nárok na odstupné vzniká, jestliže zaměstnanec obdržel od zaměstnavatele výpověď pro důvody, na kterých nenese vinu, tj. zejména rušení zaměstnavatele, přemístění zaměstnavatele, nadbytečnost zaměstnance. Jestliže je však pracovní poměr rozvázán vzájemnou dohodou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem z některého z těchto důvodů a tento důvod je v písemné dohodě uveden, tak náleží odstupné i na základě vzájemné dohody.
U zkráceného úvazku odstupné nenáleží
V případě splnění zákonných podmínek náleží odstupné i zaměstnanci pracujícího na zkrácený úvazek. Vzhledem k tomu, že se částka odstupného odvíjí od výše dosahované mzdy, tak mají zaměstnanci pracující na zkrácený úvazek, kteří mají měsíční mzdu nižší, než by měli v případě zaměstnání na plný úvazek, celkovou částku odstupného nižší.
Mzdová kalkulačka na rok 2026: vypočítejte si čistou mzdu
I při práci na DPP nebo DPČ je možné obdržet odstupné
Zaměstnanci pracující na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti nemají nikdy nárok na zákonné odstupné v souladu s § 67 zákoníku práce. Výše měsíční odměny není v těchto případech rozhodující.
Zaměstnavatelé mohou samozřejmě zaměstnanci vyplácet různé speciální finanční plnění při skončení zaměstnání, dobrovolné plnění ze strany zaměstnavatele není omezeno. Zaměstnání na některou z pracovních dohod však nezakládá nárok na zákonné odstupné.
Částka odstupného je jednotná
Výše zákonného odstupného závisí na dvou parametrech: na délce trvání pracovního poměru a výši dosahované mzdy, neboť platí, že odstupné nejméně činí:
- jednonásobek průměrného výdělku, jestliže pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok
- dvojnásobek průměrného výdělku, pokud pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky
- trojnásobek průměrného výdělku, když pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky
Odstupné se zdaňuje stejně jako běžná mzda
Z odstupného vyplaceného v souladu s § 67 zákoníku práce se neplatí sociální pojištění ani zdravotní pojištění. Neplacení sociálního pojištění je upraveno v § 5, odstavci 2, písmenu b) zákona č. 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a neplacení zdravotní pojištění je upraveno v § 3, odstavci 2, písmenu b) zákona č. 592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Daň z příjmu se však z odstupného standardně odvádí.
Odstupné zkracuje výpovědní dobu
Nárok na odstupné nemá vliv na výpovědní dobu, která standardně činí dva měsíce a dle § 51 zákoníku práce začíná běžet dnem, v němž byla doručena druhé smluvní straně a končím dnem, který se za dva měsíce s tímto dnem číslem shoduje.
Odstupné posunuje výplatu podpory v nezaměstnanosti
Dle aktuálně platné legislativy mají i zaměstnanci, kteří obdrželi od svého zaměstnavatele zákonné odstupné nárok na podporu v nezaměstnanosti od prvního měsíce evidence na úřadu práce. Minimální doba pojištění pro přiznání podpory v nezaměstnanosti činí 12 kalendářních měsíců v posledních dvou letech.
Snížená podpora v nezaměstnanosti
Obdržení odstupného od zaměstnavatele nemá žádný vliv na délku podpůrčí doby a ani samotný výpočet podpory v nezaměstnanosti. Lidé do 52 let mají nárok na podporu v nezaměstnanosti po dobu 5 měsíců, lidé ve věku 52 let až 57 let potom po dobu osmi měsíců a lidé starší 57 již po dobu 11 měsíců.
V roce 2026 mají lidé do 52 let nárok na podporu v nezaměstnanosti ve výši 80 % předchozího rozhodného příjmu v prvních dvou měsících, další dva měsíce potom ve výši 50 % a následně 40 % průměrného čistého měsíčního výdělku. Lidé starší 52 let mají v prvních třech měsících podporu ve výši 80 %, další tři měsíce 50 % a další měsíce 40 % průměrného čistého měsíčního výdělku. Výplata odstupného tak nijak výpočet podpory v nezaměstnanosti nesnižuje.
Odstupné zvyšuje důchod
Výplata vysokého zákonného odstupného nemá žádný vliv na budoucí výpočet starobního důchodu. Základním příjmovým údajem pro výpočet starobního důchodu je totiž osobní vyměřovací základ (průměrná důchodová mzda za odpracované roky), přičemž do výpočtu osobního vyměřovacího základu vstupují pouze příjmy od roku 1986, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění, což není právě případ zákonného odstupného, ze kterého se sociální pojištění neplatí.
Odstupné je důvodem pro povinné vyplnění daňového přiznání
Daňoví poplatníci, kteří během roku obdrželi od bývalého zaměstnavatele odstupné, nemají automatickou povinnost podat za příslušný rok daňové přiznání. Situace je individuální a závisí na jiných daňových okolnostech. I zaměstnanci, kteří nemají povinnost podat daňové přiznání z jiných zákonem definovaných daňových důvodů, mohou svého bývalého zaměstnavatele požádat o roční zúčtování daně, přestože obdrželi od bývalého zaměstnavatele odstupné.
