V Česku jsou vypláceny invalidní důchody prvního stupně, druhého stupně a třetího stupně. Zásadní vliv na měsíční částku invalidního důchodu má právě přiznaný stupeň invalidity, jak si ukážeme v praktických příkladech.
V letošním roce činí minimální mzda 20 800 Kč a je vyšší o více než deset procent oproti loňskému roku. Průměrný důchod se však zvýšil pouze o dvě procenta. Aktuálně minimální mzda roste rychleji než průměrný důchod. Nebylo tomu tak vždy, takže situace v roce 2025 je téměř stejná jako v roce 2018.
Bez získání minimální doby pojištění nemůže být předčasný důchod vůbec přiznán. Při samotném výpočtu měsíční částky předčasného důchodu následně hraje získaná doba pojištění velkou roli. Podívejme se na praktické příklady.
Zaměstnanci s nadprůměrnou mzdou zaplatí v procentním vyjádření na všech přímých daních více pouze o jednotky procent oproti zaměstnancům s podprůměrnou mzdou. V Česku je velmi malá daňová progrese u přímých daní placených zaměstnanci. Podívejme se na hlavní důvody a praktické výpočty.
Celkové daně ze mzdy činí rozdíl mezi čistou mzdou zaměstnance obdrženou na účet a mzdovými náklady zaměstnavatele. Zdanění práce tak ovlivňuje i povinné pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance. Jak se liší zdanění práce v zemích OECD u průměrné mzdy?
V devatenácti členských zemích OECD činila za rok 2024 roční průměrná mzda více než milion korun, nejvyšší mzdy jsou potom tradičně ve Švýcarsku, na Islandu a v Lucembursku.
Osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP) jsou pro účely placení zdravotního pojištění samoplátci a musí si samy platit povinné zdravotní pojištění. Ze systému veřejného zdravotního pojištění se nelze odhlásit. Co by měly OBZP vědět o platbě zdravotního pojištění?