Státní výdaje na důchody ve vyspělých zemích světa rok od roku rostou. Hlavním důvodem jsou pochopitelně demografické změny, na které většina evropských zemí reaguje i postupným zvyšováním řádného důchodového věku nebo zhoršováním podmínek pro předčasné důchody. V řadě členských zemí Evropské unie je aktuální důchodový věk vyšší než 65 let, např. v Belgii, v Dánsku, v Irsku, v Itálii, v Německu, v Nizozemí, v Portugalsku nebo ve Švédsku.
Co se dozvíte v článku
Nejvyšší důchodový věk je v Dánsku
Nejvíce z členských zemí EU zvyšuje řádný důchodový věk Dánsko, kde je již nyní řádný důchodový věk 67 let a postupně se bude dále zvyšovat. Lidé narozeni od ledna 1963 budou mít důchodový věk již 68 let a lidé narozeni od 1. ledna 1967 již dokonce 69 let.
Roční výdaje na důchody v ČR
V přiložené tabulce máme pro názornost uvedenu roční částku výdajů na státní důchody v Česku v letech 2016 až 2024 v miliardách korun, tak jak byla data publikována ve statistické ročence ČSSZ za rok 2024. Statistická ročenka za rok 2025 bude teprve publikována. Celkové roční výdaje na důchody stoupají i v ostatních členských zemích Evropské unie.
|
Rok |
Roční výdaje na důchody |
|
2024 |
693 mld. |
|
2022 |
575 mld. |
|
2020 |
508 mld. |
|
2018 |
424 mld. |
|
2016 |
394 mld. |
Pramen: ČSSZ – Statistická ročenka z oblasti důchodového pojištění 2024
Kalkulačka důchodového věku, kdy půjdete do důchodu?
Střední délka života v EU
Všechny členské země Evropské unie patří mezi nejvyspělejší země světa, což se odráží i v růstu střední délky života. Kvalitní zdravotnictví je hlavním pilířem růstu střední délky života a úroveň zdravotnictví je pochopitelně primárně ovlivněna množstvím finančních prostředků.
Střední délka života (naděje dožití) je důležitý demografický údaj a sděluje nám, jaký je průměrný počet let dožití novorozence, pokud se po zbytek života nebude měnit řád vymírání. Rozdíly ve střední délce života při narození jsou přitom i v bohatých zemích EU značné, když ve Švédsku je vyšší o více než osm let než v Bulharsku.
Za rok 2024 si můžeme jednotlivé členské země EU dle délky naděje dožití při narození rozdělit do šesti skupin (údaje za Irsko nebyly k dispozici). Za celou EU činí střední délka života novorozence v roce 2024 81,7 let, což je o 0,3 roku více než za rok 2023.
|
Skupina |
Členské země EU |
|
První (84 let a více) |
Itálie, Švédsko a Španělsko |
|
Druhá (alespoň 82,5 let ale méně než 84 let) |
Lucembursko, Malta, Kypr, Francie, Portugalsko a Belgie |
|
Třetí (alespoň 81 let ale méně než 82,5 let) |
Finsko, Rakousko, Dánsko, Slovinsko, Nizozemí, Řecko a Německo |
|
Čtvrtá (alespoň 79,5 let ale méně než 81 let) |
Česko a Estonsko |
|
Pátá (alespoň 78 let ale méně než 79,5 let) |
Chorvatsko, Polsko a Slovensko |
|
Šestá (méně než 78 let) |
Litva, Maďarsko, Lotyšsko, Rumunsko a Bulharsko |
Vyšší střední délka života = vyšší důchodový věk
Nejvyšší střední délka života při narození je z členských zemí v Itálii a ve Švédsku (shodně 84,1 let), přičemž v obou zemích je důchodový věk 67 let. Na 67 let se postupně zvyšuje řádný důchodový věk např. i v Německu nebo v Belgii. Zvyšování řádného důchodového věku znamená i vyšší zájem o předčasné důchody, protože hodně lidí v předdůchodovém věku nemůže z různých důvodů pracovat až do vyššího řádného důchodového věku. Odchod do předčasného důchodu přitom není zadarmo a přináší trvale nižší měsíční důchod z důvodu krácení za předčasnost.
Jak stoupá střední délka života?
V roce 2024 je střední délka života při narození vyšší v naprosté většině členských zemích EU oproti roku 2019. Ve Španělsku je shodná a mírný pokles byl pouze v Nizozemí. Nejvíce se během těchto pěti let zvýšila střední délka života při narození v Litvě, v Česku, v Lotyšsku a v Rumunsku, ve všech zemích alespoň o jeden rok.
Pramen: Eurostat – News Articles – „EU life expectancy estimated at 81.7 years in 2024“
