Deset důvodů pro nespokojenost s částkou důchodu

Vysoká důchodová očekávání

Aktuální průměrný starobní důchod dosahuje necelých 22 tisíc korun. Z průměrného důchodu se neplatí žádné daně. Při výpočtu starobního důchodu je výrazně zastoupen prvek solidarity, takže starobní důchod ve výši 30 tisíc korun a vyšší je skutečně pouze pro lidi s vysokými příjmy. Při odchodu do starobního důchodu je tedy potřebné mít reálná očekávání, která odpovídají aktuálním částkám vyplácených starobních důchodů. Občané očekávající nereálnou částku důchodu jsou pochopitelně zklamáni bez ohledu na vlastní průběh pojištění.

Nezohlednění celého průběhu pojištění

Měsíční starobní důchod se vypočítává z rozhodných údajů, které má ČSSZ ve své evidenci. Vzhledem k tomu, že měsíční částku starobního důchodu ovlivňuje celý průběh pojištění, je potřeba si evidovaný průběh pojištění v předstihu zkontrolovat a případné nesrovnalosti (např. z důvodu nesplnění zákonných povinností některým z bývalých zaměstnavatelů) „vydokladovat“. Každé období, které není zohledněno, znamená zbytečně nižší starobní důchod.

Důchodová kalkulačka, jaký očekávat důchod v roce 2026?

Nárok na poměrný starobní důchod

Žadatelé o starobní důchod, kteří během svého produktivního života pracovali ve více zemích, by měli vždy počítat s tím, že měsíční důchod vyplácený z českého důchodového systému bude odpovídat výhradně průběhu pojištění v Česku. Kdo pracoval třeba v Česku, v Rakousku i v Německu, ten bude pobírat z každé země poměrný důchod, který bude zjednodušeně odpovídat platbám na sociálním pojištění a získané době pojištění v každé zemi. Při nároku pouze na nízký poměrný český starobní důchod nelze očekávat nadprůměrné hodnoty.

Nízká doba pojištění

Vliv na měsíční částku starobního důchodu mají nejenom rozhodné příjmy, ale i získaná doba pojištění. Lidé s vyššími příjmy a nižší dobou pojištění mnohdy očekávají vyšší důchod, než je jim následně přiznán. Každý ukončený rok pojištění hraje při výpočtu starobního důchodu roli. 

Dlouholeté podnikání s nižšími platbami na pojistném

OSVČ mají v praxi v naprosté většině případů podprůměrný důchod. Za každý rok výkonu samostatné výdělečné činnosti je rozhodujícím příjmovým údajem dosažený vyměřovací základ a nikoliv roční příjem nebo zisk. Např. při daňovém základu (příjmu poníženém o výdaje) ve výši 700 000 Kč za rok 2025 je vyměřovací základ ve výši 385 000 Kč (55 % z daňového základu), což odpovídá hrubé měsíční mzdě ve výši 32 084 Kč. U nižšího daňového základu by to bylo ještě méně. Ještě v roce 2023 činil skutečný vyměřovací základ 50 % daňového základu, což odpovídá ještě nižší hrubé mzdě. 

Nárok na poměrný starobní důchod

Žadatelé o starobní důchod, kteří během svého produktivního života pracovali ve více zemích, by měli vždy počítat s tím, že měsíční důchod vyplácený z českého důchodového systému bude odpovídat výhradně průběhu pojištění v Česku. Kdo pracoval třeba v Česku, v Rakousku i v Německu, ten bude pobírat z každé země poměrný důchod, který bude zjednodušeně odpovídat platbám na sociálním pojištění a získané době pojištění v každé zemi. Při nároku pouze na hodně poměrný český starobní důchod nelze očekávat nadprůměrné hodnoty. 

Vysoké nehodnocené příjmy

Do výpočtové formule starobního důchodu vstupují pouze příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění. Někteří zájemci o starobní důchod měli během produktivního života vysoké příjmy a platili vysokou daň z příjmu, ale starobní důchod mají podprůměrný. Důvodem je vysoké inkaso příjmů, ze kterých se neplatilo sociální pojištění, jedná se zejména o pasivní příjmy z kapitálového majetku, z nájmu nebo z ostatních zdanitelných příjmů. Nadprůměrné pasivní příjmy přitom nemají žádný vliv na měsíční částku starobního důchodu. 

Mezery v pojištění

Každé nehodnocené období má na výpočet důchodu negativní vliv hned dvakrát, získá se nižší doba pojištění a dochází ke snížení osobního vyměřovacího základu (průměrné důchodové mzdy). Žadatelé o starobní důchod s výraznějšími mezerami v pojištění by měli počítat s podprůměrným starobním důchodem, v opačném případě mohou být nespokojeni.

Odchod do starobního důchodu z invalidního důchodu

Invalidní důchodci si nemohou odchodem do starobního důchodu finančně pohoršit, ale současně musí i invalidní důchodci prvního a druhého stupně počítat s tím, že samotné období pobírání invalidního důchodu se pro výpočet starobního důchodu nepočítá jako náhradní doba pojištění a pokud během pobírání invalidního důchodu nevykonávali výdělečnou činnost zakládající účast na sociálním pojištění, tak si invalidní důchodci odchodem do starobního důchodu často polepší méně, než by čekali.

Přečtěte si také:

Invalidní důchod prvního stupně reálně klesá a klesá

Špatný odhad krácení za předčasnost

Při odchodu do předčasného důchodu je nutné počítat s krácením za předčasnost, přičemž standardní krácení činí 1,5 % výpočtového základu za každý interval předčasnosti, tedy za každých započatých 90 kalendářních dní. Čím dříve se do předčasného důchodu odejde, tím vyšší je krácení. Navíc platí, že předčasný důchod je nižší oproti řádnému starobnímu důchodu i z důvodu získání nižší doby pojištění, než když se pracuje až do dosažení řádného důchodového věku. Před odchodem do předčasného důchodu je tak vhodné si provést výpočet předčasného důchodu, neboť někteří zájemci o předčasný důchod nečekají takový finanční rozdíl mezi řádným a předčasným důchodem.

Přečtěte si také:

V minulosti byl předčasný důchod výhodnější