Hned na úvod je třeba upřesnit, že chudoba a sociální vyloučení je sledováno s ohledem na poměry v dané zemi, i chudí Evropané se tak mají při celosvětovém srovnání nadprůměrně. Životní standard v členských zemích EU je při mezinárodním srovnání vysoký. Chudí občané v jednotlivých zemích si tak nemohou dovolit životní standard jako ostatní občané a cítí se tak vyloučeni.
Co se dozvíte v článku
Evropská definice chudoby a sociálního vyloučení
Pro účely statistického šetření Eurostatu je člověk považován za ohroženého chudobou, pokud spadá do alespoň jedné z následujících kategorií:
-
Občané a domácnosti, jejichž ekvivalentní disponibilní příjem ani po započtení sociální podpory nedosahuje 60 % mediánu ekvivalentního disponibilního příjmu v dané zemi. Zhruba 78 % Evropanů ohrožených chudobou spadá do této první kategorie.
-
Domácnosti s velmi malou zaměstnaností, tedy domácnosti, jejíž členové dohromady v uplynulém roce pracovali méně než 20 % času z jejich „pracovního potenciálu“. Dle definice Eurostatu je „pracovní potenciál“ dospělého člověka, který už nestuduje a nepobírá státní důchod, stanoven jako plný úvazek v dané zemi.
-
Lidé ohroženi závažnou materiální a sociální deprivací. Do této kategorie spadají lidé, kteří si nemohou dovolit 7 a více věcí ze seznamu o 13 položkách, mezi které patří např. schopnost vypořádat se s neočekávanými výdaji, vlastnictví automobilu anebo možnost stravovat se a odívat se dle evropských standardů.
Země, jejichž občané jsou nejvíce ohroženi chudobou
V pěti členských zemích Evropské unie je chudobou ohrožena více než čtvrtina populace. Těmito zeměmi jsou Bulharsko (29 %), Řecko (27,5 %), Rumunsko (27,4 %), Litva (26,3 %) a Španělsko (25,7 %). Meziročně pak podíl obyvatel ohrožených sociálním vyloučením nejvíce vzrostl v Rakousku (z 16,9 % na 18,6 %) a v Irsku (ze 17,1 % na 18,8 %).
Zvýšila se vám v roce 2026 čistá mzda?
Češi ze statistického srovnání vycházejí nejlépe
Zemí, v níž je chudobou ohrožena nejmenší část obyvatelstva, je Česko (pouhých 11,5 %). Za námi s odstupem následuje Polsko (15 %), Slovinsko (15,5 %) a Nizozemí (15,8 %). Předstihli jsme dokonce i Norsko (16,1 %), které sice není členskou zemí Evropské unie, ale účastnilo se statistického šetření.
Jaký je výpočet vaší čisté mzdy?
Nízká nezaměstnanost = nízká míra chudoby
Chudobou jsou ohroženi zejména dlouhodobě nezaměstnaní, případně děti nezaměstnaných rodičů. Proto nepřekvapí, že v evropských zemích s nejnižší mírou nezaměstnanosti je menší část obyvatel vystavena sociálnímu vyloučení. Česko, které žebříček ovládlo, i Polsko, které skončilo druhé, patří dlouhodobě k zemím s nejnižší mírou nezaměstnanosti v rámci celé Evropské unie. Naopak země s dlouhodobě vyšší mírou nezaměstnanosti jako např. Řecko či Španělsko vykazují rovněž větší riziko sociálního vyloučení obyvatel.
Riziko chudoby a příjmové rozdíly
Sociální vyloučení úzce souvisí s životním standardem v dané zemi, je tedy méně časté v zemích, kde panují menší příjmové rozdíly. Ty jsou měřitelné pomocí tzv. příjmového kvintilového podílu, který se vypočítává jako podíl příjmu pětiny obyvatelstva s nejvyššími disponibilními příjmy a příjmu pětiny obyvatelstva s nejnižšími disponibilními příjmy. Čím vyšší hodnoty nabývá, tím větší příjmová nerovnost v zemi panuje.
Ve třech členských zemích Evropské unie je příjmový kvintilový poměr vyšší než 6, a sice v Bulharsku (7), v Lotyšsku (6,7) a v Litvě (6,5), přičemž průměrná hodnota napříč EU činí 4,6. Česko patří společně se Slovenskem a Belgií k zemím, v nichž je příjmová nerovnost nejnižší z celé Evropské unie a příjmový kvintilový poměr zde dosahuje hodnoty 3,3.
Prameny: Eurostat – Key Figures on Europe – 2026 edition
