Hlavním faktorem, který rozhoduje o možnosti strávit sedm a více dní na dovolené, je pochopitelně finanční situace. Proto nepřekvapí, že z tohoto srovnání nejlépe vycházejí západoevropské členské země Evropské unie. Odpověď na otázku pokládanou Eurostatem, zda si domácnost může dovolit strávit alespoň jeden týden v roce na dovolené jinde než doma, je však poměrně subjektivní a ovlivňují ji i další skutečnosti. Klidně se tak může stát, že dvě osoby ve velmi podobné finanční situaci na ni odpoví rozdílně.
Co se dozvíte v článku
Pro občany, kterých států EU je dovolená nejdostupnější?
V čele „dovolenkového“ žebříčku stojí Lucembursko (pouze 11 % obyvatel zde žije v domnění, že si nemůže dovolit týdenní dovolenou), stříbrnou příčku obsadilo Švédsko (12 %) a bronzovou potom Nizozemí (13 %). Elitní pětici pak uzavírají Dánsko (14 %) a Finsko (15 %).
Česko z evropského srovnání vychází dobře
S hodnotou 19 % je na tom Česko lépe, než čemu odpovídá průměrná hodnota za celou Evropskou unii (28 %). Zajímavé je rovněž porovnání s našimi sousedy, kdy se řadíme za Rakousko (18 %), ale před Slovensko (29 %), Polsko (25 %) a dokonce i před Německo (21 %).
Zahraniční dovolená je pro Rakušany dostupná
Ačkoliv Češi za Rakušany, co se týče možnosti dopřát si týdenní dovolenou, dle dat Eurostatu příliš nezaostávají, jeden podstatný rozdíl je třeba zmínit. Mzdy v Rakousku jsou vyšší, než je tomu v Česku, s čímž souvisí i obecně vyšší ceny zejména služeb. Rakušanům se tak při vycestování do zahraničí může stát, že i v turisticky atraktivních lokalitách si za své peníze pořídí více než doma, např. v Bulharsku má stoeurová bankovka po přepočtení hodnoty koupeného zboží a služeb na rakouské poměry kupní sílu 186 €, v Portugalsku 140 €, ve Španělsku 132 €, v Řecku 126 €, v Chorvatsku 119 € a v Itálii 113 €. S přihlédnutím k obecně vyšším cenám na turisticky atraktivních místech si Češi za své peníze více než doma pořídí v hodnocených členských zemí Evropské unie (v hodnocení chybí např. Pobaltské země) pouze v Rumunsku a Bulharsku.
Kalkulačka nároku na dovolenou
Kde si může týdenní dovolenou dovolit nejméně lidí?
Nejčastěji si lidé dovolenou nemohou dovolit (šetření se týká pouze zemí EU) v Rumunsku (61 %), v Řecku (47 %), v Bulharsku a v Maďarsku (obojí 39 %). Následují Itálie (36 %), Portugalsko a Chorvatsko (obojí 33 %) a Španělsko (32 %). Paradoxně se jedná především o oblíbené letní destinace, což ovšem nabízí částečné vysvětlení vyšších hodnot ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie, v uvedených zemích totiž značná část lidí pracuje v turistickém ruchu a je pro ně nemožné odjet na delší dovolenou v průběhu turistické sezóny.
Nemožnost jet na dovolenou a zjišťování materiální a sociální deprivace
Vzhledem k vysoké životní úrovni v evropských zemích ve srovnání se zbytkem světa je jako chudý v rámci EU označován i člověk, který je v celosvětovém srovnání materiálně nadprůměrně zajištěn. Definice materiální a sociální deprivace v členských zemích EU pak sleduje 13 kritérií, přičemž jedním z nich je právě i možnost strávit každý rok alespoň jeden týden na dovolené jinde než doma, dalšími jsou např. schopnost pokrýt neočekávané výdaje z vlastních prostředků, jíst každý druhý den jídlo s masem či rybami anebo vlastnictví auta. Pokud domácnost v sebehodnocení odpoví „ne“ na více než 7 z těchto kritérií, dochází k výrazné materiální a sociální deprivaci.
Chystáte se v létě 2026 alespoň na týdenní dovolenou, za kterou budete muset platit?
Prameny:
- Destatis, Pressemitteilung Nr. N040 – „21 % der Bevölkerung geben an, sich keine Woche Urlaub leisten zu können“ vom 23. Juni 2026
- Eurostat, Statistik Database – „Unfähigkeit, sich jedes Jahr eine einwöchige Urlaubsreise zu leisten“
- Statistik Austria, Pressemitteilung Nr. 14 210–129/26 – „Österreichischer Urlaubseuro 2026 in Osteuropa am meisten wert Besonders hohe Kaufkraftvorteile haben Urlaubsgäste aus Österreich in Bulgarien, der Türkei und Rumänien“
