Kde je nejvyšší zdanění práce mezi zeměmi OECD? Jak je na tom Česko?

Přímé daně ze mzdy v Česku

U průměrné mzdy činí veškeré přímé daně v Česku daň z příjmu (15 % z hrubé mzdy), sociální pojištění placené zaměstnancem (7,1 % z hrubé mzdy), zdravotní pojištění placené zaměstnancem (4,5 % z hrubé mzdy), sociální pojištění placené zaměstnavatelem (24,8 % z hrubé mzdy) a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem (9 % z hrubé mzdy). Vypočtenou daň z příjmu ještě snižuje sleva na poplatníka ve výši 2 570 Kč. Při výpočtu povinného pojistného se daňové slevy neuplatňují.

Mzdová kalkulačka: jaký je výpočet čisté mzdy?

Přečtěte si také:

Ze slevy na poplatníka by nově mohl vzniknout daňový bonus, ale jen pro zaměstnance

Praktický výpočet v Česku

Níže v textu bude u všech členských zemí OECD vypočteno celkové zdanění práce u průměrné mzdy dle databáze OECD, aby byla data za všechny členské země OECD snadno porovnatelná. V Česku činila za rok 2025 průměrná roční mzda dle databáze OECD 584 744 Kč. Měsíčně tedy 48 729 Kč. Právě u této hrubé měsíční mzdy si vypočteme celkové zdanění práce v Česku dle legislativy roku 2025 (stejný výpočet by byl však i v roce 2026), přičemž při výpočtu počítáme pouze se základní daňovou slevou na poplatníka.

Zdroj: vlastní výpočet autora

Zdanění práce v Česku u průměrné mzdy a uplatnění pouze slevy na poplatníka činí za loňský rok 41,2 % z celkových mzdových nákladů. Z členských zemí OECD je vyšší zdanění v deseti zemích, všechno jsou to přitom členské země EU. Zdanění práce ve vyspělých mimoevropských zemích je u průměrné mzdy výrazně nižší, hlavním důvodem jsou nižší odvody zaměstnavatele za zaměstnance na povinném pojistném.

Zdanění práce v zemích OECD za rok 2025

Ve většině členských zemí OECD zdanění práce u průměrné mzdy meziročně mírně stouplo. Např. v Česku je důvodem růst průměrné mzdy a stejná částka slevy na poplatníka, takže při stejné sazbě daně z příjmu (15 %) se zaplatí na dani z příjmu efektivně mírně více. Při výpočtu sociálního a zdravotního pojištění je efektivní sazba stále stejná, protože se neuplatňují při výpočtu pojistného žádné slevy. Obdobná situace byla ve více členských zemí OECD.

Dle celkového zdanění práce u průměrné mzdy při uplatnění pouze základní daňové slevy nebo základní nezdanitelné položky můžeme členské země OECD dle údajů za rok 2025 rozdělit do čtyř skupin:

Zdanění práce vyšší než 45 %

V šesti členských zemích OECD je zdanění práce za loňský rok vyšší než 45 %, a sice v Belgii (52,5 %), v Německu (49,3 %), ve Francii (47,2 %), v Rakousku (47,1 %), v Itálii (45,8 %) a ve Slovinsku (45,3 %).

Přečtěte si také:

Každý desátý Němec vydělává více než 100 tisíc euro ročně

Zdanění práce od 40 % do 45 %

V deseti členský zemích OECD se celkové zdanění práce u průměrné mzdy pohybovalo od 40 % po 45 %, jedná se o tyto země: Slovensko (42,7 %), Estonsko (42,6 %), Finsko (42,5 %), Španělsko (41,4 %), Česko (41,2 %), Maďarsko (41,2 %), Švédsko (41,1 %), Turecko (40,3 %), Lucembursko (40,2 %) a Lotyšsko (40,1 %).

Zdanění práce od 30 % do 40 %

Hned ve třinácti členských zemích OECD je zdanění práce za rok 2025 v rozmezí 30 % až 40 %. Těmito zeměmi jsou: Litva (39,8 %), Portugalsko (39,3 %), Řecko (39,3 %), Norsko (36,4 %), Nizozemí (35,9 %), Dánsko (35,8 %), Polsko (35,0 %), Japonsko (33,1 %), Irsko (32,6 %), Velká Británie (32,4 %), Kanada (32,1 %), Island (31,5 %) a USA (30,0 %).

Zdanění práce méně než 30 %

Nižší zdanění práce než 30 % bylo pouze v osmi členských zemích OECD, přičemž ani jedna z nich není současně členem EU. Nejnižší zdanění práce bylo v Austrálii (27,9 %), v Kostarice (27,7 %), v Izraeli (26,1 %), v Koreji (24,8 %), ve Švýcarsku (23,0 %), v Mexiku (21,7 %) na Novém Zélandu (20,8 %) a v Chile (7,5 %).

Přečtěte si také:

EU: Více než polovina Němců žije v nájmu, jak jsou na tom Češi?

Pramen: OECD – Taxing Wages 2026