Náhradu mzdy v prvních dvou týdnech pracovní neschopnosti vyplácí zaměstnavatel, od 15. kalendářního dne náleží nemocenská, kterou vyplácí místně příslušná OSSZ. Výše náhrady mzdy i nemocenské závisí na dosahovaném rozhodném příjmu. Zjednodušeně platí, že čím vyšší rozhodný příjem, tím vyšší náhrada mzdy. Náhrada mzdy náleží za hodiny, které zaměstnanec měl odpracovat ale z důvodu pracovní neschopnosti nakonec neodpracoval. Pro každého zaměstnavatele je ideální co nejnižší nemocnost jeho zaměstnanců, v praxi proto řada z nich nabízí tzv. sick days, aby zaměstnanci menší zdravotní problémy raději včas vyleželi a minimalizovala se delší pracovní neschopnosti. Kdy se náhrada mzdy během nemoci neobdrží?
Co se dozvíte v článku
1. Zaměstnání bez placení sociálního pojištění
Z dohody o provedení práce se neplatí v roce 2026 sociální pojištění, jestliže je hrubá měsíční odměna 11 999 Kč a méně. Z dohody o pracovní činnosti se sociální pojištění neplatí, pokud je hrubá měsíční odměna 4 499 Kč a méně. Účast na pojistném je přitom důležitá i pro nárok na náhradu mzdy. V případě nemoci nelze ze zaměstnání bez účasti na pojistném dostávat náhradu mzdy. Naproti tomu ze zkráceného úvazku se sociální pojištění platí bez ohledu na výši měsíční hrubé mzdy, takže zaměstnanci pracující na zkrácený úvazek nárok na náhradu mzdy mají.
2. Výkon samostatné výdělečné činnosti
V prvních dvou týdnech pracovní neschopnosti jsou podnikatelé a živnostníci bez peněz, ať už si platí dobrovolné nemocenské pojištění či nikoliv. OSVČ náhradu mzdy nedostávají. Při splnění zákonných podmínek mají OSVČ případně nárok až na nemocenskou. To platí pro OSVČ vedoucí daňovou evidenci, OSVČ uplatňující roční výdajový paušál i pro OSVČ plnící si své daňové povinnosti účastí v dobrovolném měsíčním daňovém paušálním režimu.
3. Skončení zaměstnání
Náhradu mzdy ze zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění lze čerpat pouze za dobu trvání takového zaměstnání. Pro náhradu mzdy neplatí ochranná lhůta. Po skončení zaměstnání již zaměstnavatel náhradu mzdy nevyplácí. Ochranná sedmidenní lhůta po skončení zaměstnání je stanovena pouze pro nárok na nemocenskou.
Kalkulačka náhrady mzdy
4. Nezaměstnanost
Pracovní neschopnost během nezaměstnanosti pochopitelně nezakládá nárok na náhradu mzdy, neboť neběží pracovní vztah s žádným zaměstnavatelem, který by náhradu mzdy mohl vyplácet. Nemocní občané v evidenci na úřadu práce mají při získání doby pojištění alespoň v rozsahu 12 měsíců v posledních dvou letech nárok na podporu v nezaměstnanosti, přičemž podpůrčí doba závisí na délce trvání pracovního vztahu. Podpora v nezaměstnanosti přitom náleží i během případné nemoci. Nezaměstnaní občané s nárokem na podporu v nezaměstnanosti tak nejsou během nemoci bez peněz.
Čerpali jste někdy jako zaměstnanec nebo OSVČ nemocenskou?
5. Přiznání předčasného důchodu
Předčasní důchodci nemohou mít až do dosažení řádného důchodového věku příjem, ze kterého vzniká povinnost platby sociálního pojištění. Příjmové možnosti předčasných důchodců jsou až do dosažení řádného důchodového věku velmi omezené a mimo jiné to i znamená, že předčasní důchodci nemohou čerpat v případě nemoci náhradu mzdy. Nejčastěji si v praxi nejčastěji přivydělávají právě na dohodu o provedení práce s odměnou do limitu.
6. Příjem pouze pasivních příjmů
Investoři pouze s pasivními příjmy z kapitálového majetku (dle § 8 zákona o dani z příjmu) nebo z nájmu (dle § 9 zákona o dani z příjmu) nemají v případě nemoci nárok na náhradu mzdy ani v případě platby dobrovolného důchodového pojištění a povinného zdravotního pojištění jako osoba bez zdanitelných příjmů. Účast na dobrovolném důchodovém pojištění je důležitá pro budoucí důchodové nároky a nikoliv pro čerpání náhrady mzdy nebo nemocenské. Ze zdravotního pojištění je financována zdravotní péče. Kdo není zaměstnancem, OSVČ nebo státním pojištěncem, ten si musí zdravotní pojištění sám platit právě jako osoba bez zdanitelných příjmů.
