Nárok na nemocenskou mají pouze pojištěnci účastni na sociálním (nemocenském) pojištění. Po finanční stránce je tak delší pracovní neschopnost nejvíce nepříjemná pro OSVČ, které si neplatí dobrovolné nemocenské pojištění. Takových OSVČ je přitom většina. Samotná účast v dobrovolném měsíčním paušálním režimu negarantuje nárok na nemocenskou, opět je podmínkou platba dobrovolného nemocenského pojištění. Bez peněz během nemoci tak jsou všechny OSVČ neplatící si dobrovolné nemocenské pojištění.
Co se dozvíte v článku
Nárok na nemocenskou po uplynutí ochranné sedmidenní lhůty po skončení zaměstnání nemají pochopitelně nezaměstnaní občané. Nemocenskou nelze pobírat ani během čerpání mateřské nebo při práci pouze na pracovní dohody s hrubou odměnou do limitu pro neplacení sociálního pojištění. Bez nároku na nemocenskou jsou samozřejmě i investoři pouze s pasivními příjmy, které nezakládají účast na pojištění.
Všechny OSVČ jsou bez peněz první dva týdny
Živnostníci a podnikatelé platící si dobrovolné nemocenské pojištění mají nárok v případě pracovní neschopnosti na nemocenskou, která náleží až od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti. V prvních dvou týdnech pracovní neschopnosti jsou bez peněz všechny OSVČ, bez ohledu na to, zdali si platí či neplatí dobrovolné nemocenské pojištění.
Zaměstnanci mají nárok na náhradu mzdy
Během pracovní neschopnosti mají zaměstnanci nárok na finanční plnění již od prvního dne. V prvních dvou týdnech pracovní neschopnosti vyplácí zaměstnancům náhradu mzdy zaměstnavatel, přičemž výše náhrady mzdy závisí na dosahovaném předchozím příjmu a vyplácí se pouze za hodiny, které zaměstnanec měl odpracovat a z důvodu pracovní neschopnosti je neodpracoval. Na náhradu mzdy mají zaměstnanci v pracovní neschopnosti nárok pouze během trvání pracovního poměru, což je rozdíl oproti nemocenské, která může být při splnění zákonných podmínek vyplácena i po skončení zaměstnání, pokud pracovní neschopnost trvá i po skočení pracovního poměru nebo dojde k pracovní neschopnosti v sedmidenní ochranné lhůtě po skončení pracovního poměru.
Vyšší mzda = nižší náhradový poměr
Při samotném výpočtu nemocenské platí, že s rostoucí mzdou klesá náhradový poměr. Zjednodušeně řečeno mají zaměstnanci s vyšší hrubou mzdou v procentním vyjádření nižší nemocenskou. V přiložené tabulce máme pro názornost vypočtenu nemocenskou za 30 dní (tj. od 15. kalendářního dne nemoci) u různých hrubých mezd. V posledním sloupci máme vypočtenu nemocenskou v porovnání s předchozí hrubou mzdou v procentním vyjádření.
|
Hrubá mzda |
Nemocenská za 30 dní (od 15. kalendářního dne nemoci) |
Náhradový poměr |
|
20 000 Kč |
11 170 Kč |
55,9 % |
|
25 000 Kč |
13 950 Kč |
55,8 % |
|
30 000 Kč |
16 746 Kč |
55,8 % |
|
35 000 Kč |
19 528 Kč |
55,8 % |
|
40 000 Kč |
22 324 Kč |
55,8 % |
|
45 000 Kč |
25 120 Kč |
55,8 % |
|
50 000 Kč |
27 842 Kč |
55,7 % |
|
55 000 Kč |
29 680 Kč |
54,0 % |
|
60 000 Kč |
31 550 Kč |
52,6 % |
|
65 000 Kč |
33 418 Kč |
51,4 % |
|
70 000 Kč |
35 258 Kč |
50,4 % |
|
80 000 Kč |
37 964 Kč |
47,5 % |
|
90 000 Kč |
39 818 Kč |
44,2 % |
|
100 000 Kč |
41 672 Kč |
41,7 % |
|
120 000 Kč |
45 396 Kč |
37,8 % |
|
140 000 Kč |
49 104 Kč |
35,1 % |
|
160 000 Kč |
50 778 Kč |
31,7 % |
|
200 000 Kč |
50 778 Kč |
25,4 % |
Zdroj: vlastní výpočet autora
Stejný princip jako při výpočtu nemocenské platí i při výpočtu náhrady mzdy, náhradový poměr s vyšší mzdou klesá. Někteří zaměstnanci tak během nemoci čerpají dovolenou, aby si finančně nepohoršili. Pro zaměstnance s nízkou mzdou je každé snížení měsíčního příjmu značný zásah do finančního hospodaření a zaměstnanci s vysokou mzdou si v procentním vyjádření pohorší značně více.
Kalkulačka nemocenské
Vyšší příjem neznamená vyšší daňovou vratku
Pokud pracovní neschopnost trvá alespoň celý kalendářní měsíc, tak vznikne zaměstnanci za celý kalendářní rok nárok na daňovou vratku, protože souhrnná částka zaplacené zálohové daně z příjmu je vyšší než vypočtená roční daň z příjmu. Důvodem je skutečnost, že za celý kalendářní rok se uplatní v ročním zúčtování daně nebo v daňovém přiznání roční sleva na poplatníka ve výši 30 840 Kč bez ohledu na počet skutečně odpracovaných měsíců a za měsíc pracovní neschopnosti nebylo možné uplatnit poměrnou měsíční slevu na poplatníka ve výši 2 570 Kč. Až na výjimky tak činí ve všech případech z důvodu měsíční nemoci nárok na roční daňový přeplatek částku právě 2 570 Kč. Stejnou částku daňového přeplatku obdrží zaměstnanec s měsíční mzdou 40 000 Kč i zaměstnanec s měsíční mzdou 100 000 Kč.
