Pokud se během dovolené skutečně stanete práce neschopným, nemusíte automaticky přijít o dny volna. Dovolená se totiž při dočasné pracovní neschopnosti přerušuje. Finančně je ale situace méně příjemná. Při nemocenské získáte výrazně nižší než příjem, než jaký můžete získat během dovolené.
Co se dozvíte v článku
- Onemocnět na dovolené lze, dovolená se pak přeruší
- Na dovolené dostáváte více než na neschopence
- O kolik může člověk přijít?
- Vyplatí se tedy na nemocenskou vůbec jít?
- Co když člověk onemocní v zahraničí?
- Lékař v zahraničí může potvrdit pracovní neschopnost
- A co když nemoc trvá déle než původní dovolená?
Onemocnět na dovolené lze, dovolená se pak přeruší
Zákoník práce s nemocí během dovolené přímo počítá. Podle § 219 se dovolená zaměstnance přerušuje, pokud je během ní uznán dočasně práce neschopným. Dny, na které připadne pracovní neschopnost, se tak za běžných podmínek neodečtou z dovolené.
Neznamená to ale, že si zaměstnanec může sám zvolit, že od určitého dne už nebude na dovolené, protože je mu špatně. O vzniku dočasné pracovní neschopnosti (DPN) rozhoduje lékař.
Rozdíl je tedy mezi situací, kdy člověku není dobře, ale dovolenou dál čerpá, a situací, kdy ho lékař uzná práce neschopným.
Pokud například zaměstnanec čerpá dovolenou od pondělí do pátku a ve středu ho lékař uzná práce neschopným, pondělí a úterý zůstávají dovolenou. Od středy se dovolená přeruší a nastupuje režim dočasné pracovní neschopnosti. Nevyčerpanou dovolenou pak může zaměstnanec čerpat později.
Na dovolené dostáváte více než na neschopence
Finanční rozdíl mezi dovolenou a DPN je poměrně výrazný. Za dobu dovolené přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. Zaměstnanec tedy dostává stejnou částku, jako kdyby normálně pracoval.
Jak se vypočítá náhrada mzdy u dočasné pracovní neschopnosti?
U dočasné pracovní neschopnosti je situace jiná. V prvních 14 kalendářních dnech dostává zaměstnanec od zaměstnavatele náhradu mzdy pouze za pracovní dny a její základní zákonná výše činí 60 procent redukovaného průměrného výdělku.
Základem pro výpočet náhrady mzdy je průměrný hodinový výdělek, který se následně redukuje podle tří redukčních hranic stanovených pro náhradu mzdy.
Pro rok 2026 jsou tyto hranice odvozené od redukčních hranic pro nemocenské a činí:
1. redukční hranice: 285,775 Kč
2. redukční hranice: 428,338 Kč
3. redukční hranice: 856,550 Kč
Do první hranice se započítává 90 % průměrného hodinového výdělku, z částky mezi první a druhou hranicí 60 %, mezi druhou a třetí 30 % a nad třetí hranici se už nepřihlíží. Z takto zredukovaného hodinového výdělku se pak zaměstnanci poskytuje 60 % za zameškanou pracovní dobu.
Kalkulačka náhrady mzdy
Jak se vypočítá nemocenské?
Od 15. kalendářního dne už zaměstnanec nedostává náhradu mzdy od zaměstnavatele, ale nemocenské z nemocenského pojištění.
Nemocenské se počítá z denního vyměřovacího základu, který se pro účely nemocenského pojištění redukuje pomocí tří denních redukčních hranic.
V roce 2026 jsou:
1. redukční hranice: 1 633 Kč
2. redukční hranice: 2 449 Kč
3. redukční hranice: 4 897 Kč
Denní vyměřovací základ se následně redukuje podle tří hranic. Z částky do první redukční hranice se započítává 90 procent, z části mezi první a druhou hranicí 60 procent a z části mezi druhou a třetí hranicí 30 procent. K částce nad třetí redukční hranici se už při výpočtu nepřihlíží.
V roce 2026 činí nemocenské 60 procent redukovaného denního vyměřovacího základu od 15. do 30. dne pracovní neschopnosti, 66 procent od 31. do 60. dne a 72 procent od 61. dne.
Kalkulačka nemocenské
O kolik může člověk přijít?
Pro představu jsme porovnali pět pracovních dnů dovolené s pěti pracovními dny pracovní neschopnosti. U všech příkladů předpokládáme zaměstnance na plný úvazek 40 hodin týdně, osmihodinovou pracovní dobu a stabilní měsíční mzdu. Pro zjednodušení jsme z ní odvodili orientační průměrný hodinový výdělek. Ve skutečnosti se náhrada počítá z průměrného výdělku zaměstnance zjištěného podle pravidel zákoníku práce, takže konkrétní částka se může lišit.
| Hrubá měsíční mzda | Orientační průměrný hodinový výdělek | 5 dní dovolené | 5 pracovních dní DPN | Rozdíl |
|---|---|---|---|---|
| 35 000 Kč | 201 Kč | cca 8 050 Kč | cca 4 350 Kč | −3 700 Kč |
| 50 000 Kč | 287 Kč | cca 11 500 Kč | cca 6 200 Kč | −5 300 Kč |
| 80 000 Kč | 460 Kč | cca 18 400 Kč | cca 8 450 Kč | −9 950 Kč |
Vyplatí se tedy na nemocenskou vůbec jít?
Z finančního hlediska se nemocenská nevyplatí. Pokud člověk porovnává pouze výši příjmu, placená dovolená je výhodnější.
Zaměstnanec si však nemůže vybrat mezi dovolenou a neschopenkou pouze podle toho, která varianta mu lépe vyjde.
Pokud zdravotní stav vyžaduje pracovní neschopnost a lékař ji vystaví, zaměstnanec se dostává do režimu DPN. Součástí tohoto režimu jsou také pravidla, která musí dodržovat. V prvních 14 dnech může například zaměstnavatel kontrolovat dodržování stanoveného režimu a při jeho porušení může náhradu mzdy za určitých podmínek krátit nebo neposkytnout.
Co když člověk onemocní v zahraničí?
Pokud člověk onemocní například v Chorvatsku, může v rámci EU využít evropský průkaz zdravotního pojištění, tedy EHIC. Ten umožňuje během dočasného pobytu čerpat nezbytnou zdravotní péči ve veřejném systému za stejných podmínek jako místní pojištěnci. Platí také na Islandu, v Lichtenštejnsku, Norsku, Švýcarsku a ve Spojeném království.
EHIC ale není náhradou cestovního pojištění. Nezaručuje, že bude všechna péče zdarma, a nevztahuje se například na soukromou zdravotní péči nebo náklady na návrat domů.
Proto je důležité mít při cestě do zahraničí nejen kartičku zdravotní pojišťovny, ale podle destinace a typu cesty také odpovídající cestovní pojištění.
Lékař v zahraničí může potvrdit pracovní neschopnost
Nemoc v zahraničí automaticky neznamená, že zaměstnanec musí čekat až do návratu do Česka, aby svou situaci začal řešit.
ČSSZ má postup i pro případy, kdy dočasná pracovní neschopnost vznikne v jiném členském státě EU nebo ve smluvním státě. Pokud zahraniční lékař pracovní neschopnost potvrdí a trvá déle než 14 kalendářních dnů, může zaměstnanec uplatnit nárok na nemocenské prostřednictvím zvláštní žádosti ČSSZ. K žádosti je třeba přiložit potvrzení zahraničního lékaře o době pracovní neschopnosti a doklady předat zaměstnavateli. V praxi je proto důležité neodcházet od lékaře jen s receptem, pokud zdravotní stav skutečně brání návratu do práce.
A co když nemoc trvá déle než původní dovolená?
Pokud pracovní neschopnost pokračuje i po původně plánovaném termínu dovolené, zaměstnanec zůstává v režimu DPN. Dovolenou, kterou kvůli pracovní neschopnosti nevyčerpal, může čerpat později. Zákoník práce počítá i s tím, že pokud kvůli dočasné pracovní neschopnosti není možné dovolenou vyčerpat v příslušném termínu, zaměstnavatel ji určí po skončení překážky v práci.
ČLÁNKY DO MAILU