Daně a mzdy

Jak již jsme v rámci seriálu o elektronické evidenci tržeb zmínili, EET podnikatele postupně ve čtyřech fázích. Od kdy se jí máte obávat právě Vy, to poradí následující článek.

Předseda TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek navrhne snížit sazby daně z přidané hodnoty na předkrizovou úroveň deset a 20 procent. Současně s tím chce zrušit sedmiprocentní solidární daňovou přirážku pro lidi s vysokými příjmy. Svůj návrh představil na dnešní tiskové konferenci a chce ho představit ve Sněmovně ve středu při druhém čtení vládního daňového balíku.

Zdanění práce bezdětného zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu v Česku v loňském roce dosahovalo 42,8 % z hrubé mzdy, což je v rámci zemí OECD osmá nejvyšší hodnota. Trendem v zemích OECD je snižování zdanění práce, vždyť ve 20 členských zemích OECD zdanění práce od roku 2005 pokleslo. Jak si stojí Česko?

Finanční správa chystá kontrolní akce na nesprávné, případně duplicitní uplatnění daňového zvýhodnění na vyživované děti, ale i na řadu dalších příjmů, které jejich příjemci „zapomínají“ zdaňovat. Jedná se např. o příjmy za služby poskytované prostřednictvím aplikace, neboli o tzv. sdílenou ekonomiku, kam patří Uber či Aibnb.

Sazba sociálního pojištění se pro příští rok nemění, přesto budou někteří lidé platit při stejném příjmu na sociálním pojištění více než v letošním roce. Podívejme se na praktické příklady, kdy se bude platit více na sociálním pojištění.

Většině zaměstnanců pracujících během roku 2016 pouze několik měsíců vznikne nárok na daňovou vratku. V jaké výši? Podívejme se na nejčastější praktické příklady.

Dlouhodobé nemoci, úrazy nebo ztráta zaměstnání se negativně promítají do rodinného rozpočtu. Důsledkem je snížení životního standardu i neschopnost splácet hypotéku nebo půjčky. Do potíží se v této situaci mohou dostat především lidé zvyklí na vyšší příjmy nebo domácnosti s dluhy, které nemocenská a dávky v nezaměstnanosti nezvládnou pokrýt. Vyplatí se proto myslet na zadní vrátka, tedy šetřit, nebo se rozhlédnout po smysluplné pojistce.

Po kontrolním hlášení k DPH přibude některým podnikatelům již od 1. prosince 2016 nová povinnost. Týká se elektronická evidence tržeb i vás a co byste měli určitě vědět?

Sazba daně z příjmu fyzických osob je pro 2016 stejné jako v loňském roce, přesto budou někteří živnostníci platit při stejném zisku na dani z příjmu fyzických osob méně. Jak je to možné? Podívejme se na praktické příklady.

Rodič uplatňující daňové zvýhodnění na děti (slevu na děti) odvádí na dani z příjmu výrazně méně než jeho bezdětný kolega. Kdy je možné daňové zvýhodnění uplatnit a kdy nikoliv?

Od ledna příštího roku se v Česku zvyšuje minimální měsíční mzda z 9 900 Kč na 11 000 Kč, v předchozích letech se však minimální mzda v Česku zvýšila spolu s Irskem ze zemí EU nejméněkrát. Jak často zvyšují minimální mzdu jednotlivé členské země EU?

I z ročních příjmů nad 100 tisíc Kč se v některých případech nemusí platit daň z příjmu fyzických osob, sociální pojištění a zdravotní pojištění. Podívejme se na vybrané příklady.

Od 1. listopadu si mohou podnikatelé, kterých se týká první vlna elektronické evidence tržeb (EET), ve zkušebním provozu otestovat funkci elektronických pokladen. Ze zhruba 50 tisíc podnikatelů se jich k pilotnímu provozu přihlásilo necelých 500. Navíc potřebné přihlašovací údaje ke spuštění evidence nemá ani polovina podnikatelů.

Na dani z příjmu fyzických osob nemusí zaměstnanci s nízkou mzdou nebo živnostníci s nízkým ziskem zaplatit nic. Zdravotní pojištění však musí být vždy placeno. V praxi dokonce platí lidé s nízkými příjmy na zdravotním pojištění v procentním vyjádření více než lidé s vysokými příjmy.

Systém veřejného zdravotního pojištění loni vykázal přebytek 580 milionů korun, přičemž příjmy činily 252,6 miliardy a výdaje 252 miliard Kč. Vyplývá to ze zprávy o hodnocení vývoje hospodaření veřejného zdravotního pojištění za rok 2015, kterou dnes schválila vláda a na twitteru o tom informoval mluvčí kabinetu Martin Ayrer. Dokumenty bude ještě schvalovat Sněmovna. I přes hospodářský růst zůstává systém zranitelný vůči hospodářské recesi a je zároveň dlouhodobě neudržitelný, tvrdí zpráva. K jeho stabilizaci je nutné hledat další zdroje.

Od dnešního dne budou místo prodejců platit daň z nabytí nemovitosti kupující. Začíná platit novela zákona, která tuto změnu zavádí a která zároveň ruší povinnost ručení za daň. Sazbu daně novela nemění.

Ministerstvo financí zahájilo veřejnou diskusi, která by měla sloužit jako podklad pro nově připravovaný zákon o dani z příjmu. Zákon by měl začít platit od roku 2020 a měl by zjednodušit výběr daní a zavést řadu novinek.

Už 1. prosince začne platit novela zákona o daních z příjmu. Týkat se ale nebude všech. Novela je totiž postavena na porovnání zdaněných příjmů a nabytého majetku. Vyzvat člověka, aby vysvětlil, jak k majetku přišel, může správce daně jen při zjištění rozdílu pěti milionů korun.

Jeden z rodičů může měsíčně uplatňovat daňové zvýhodnění na děti. Zaměstnaný rodič se dvěma a více dětmi obdrží za rok 2016 daňovou vratku, protože zaplatil na zálohách na dani z příjmu více než je roční daňová povinnost, jak si ukážeme na praktickém příkladu.

Kdy je výhodné pracovat na dohodu o provedení práce a kdy nikoliv? Kdy se práce na dohodu o provedení práce příští rok z daňového hlediska "prodraží"? Podívejme se na praktické příklady a možná úskalí, které může práce na dohodu o provedení práce přinést.

Mnozí zaměstnanci si ke svému hlavnímu příjmu ze zaměstnaneckého poměru přivydělávají, ať už prací na dohody, formou zkráceného úvazku nebo samostatnou výdělečnou činností. Jak to bude s placením sociálního pojištění z přivýdělku v příštím roce?

Přestože pro příští rok nedochází ke změnám sazeb zdravotního pojištění, tak budou v příštím roce platit na zdravotním pojištění více někteří zaměstnanci, živnostníci nebo lidé mající pouze pasivní příjmy. Podívejme se na praktické příklady, komu se zdravotní pojištění "prodraží".

Zdravotní pojištění musí platit všichni. Zatímco u zaměstnance je plátcem zdravotního pojištění zaměstnavatel, který se o vše postará, u osob samostatně výdělečně činných je tomu jinak. OSVČ je nejen plátcem pojistného (platí si pojistné sama), ale také musí každoročně podávat Přehled o příjmech a výdajích zdravotní pojišťovně.

Minimální mzda stoupne od 1. ledna na 11.000 korun měsíčně, o navýšení o 1100 korun dnes rozhodla na základě dohody se sociálními partnery vláda. Pracující za minimální mzdu tak budou pobírat 66 korun na hodinu. Přijatý návrh zároveň ruší zvláštní sazbu minimální mzdy pro zaměstnance s invalidním důchodem. Bude tak platit jedna sazba minimální mzdy pro všechny zaměstnance.

Náklady spojené s elektronickou evidencí tržeb mohou podnikatelé výrazně snížit výběrem vhodného pokladního řešení. Kasa se může díky dobré správě dat stát i užitečným nástrojem v podnikání.

Přestože je v Česku zavedena 7% solidární daň z příjmu pro lidi s vysokými příjmy, tak platí drobní živnostníci na povinných daních více než podnikatelé s miliónovými zisky. Jak je to možné? Podívejme se na praktické výpočty.

Elektronické evidenci tržeb (EET) budou jako první podléhat ubytovací a stravovací služby, a to již od prosince letošního roku. Od stejného data se však snižuje i sazba DPH u stravovacích služeb (kromě podávání alkoholických nápojů) z 21 % na 15 %. Všichni podnikatelé, kterých se EET týká, by si tedy měli co nejdříve zajistit datové připojení a získat přihlašovací údaje na portál správce daně.

Podle odhadů se první fáze EET bude týkat 60 tisíc podnikatelů. Ti všichni musí nejpozději do 1. prosince 2016 připravit své provozy na evidování tržeb. Příprava na EET však zdaleka neznamená jen pořízení vhodného pokladního systému. Je třeba vyřešit i nezbytné formality, v nichž řada podnikatelů tápe.

Každý občan s trvalým pobytem v Česku musí být pojištěn u jedné ze sedmi zdravotních pojišťoven. Zdravotní pojišťovnu je možné změnit. Kdo chce změnit zdravotní pojišťovnu od ledna 2017, ten musí podat přihlášku k nové zdravotní pojišťovně do konce září.

V Česku, stejně jako ve většině ostatních členských zemích OECD, s rostoucí mzdou stoupají i odvody zaměstnance na dani z příjmu fyzických osob. Kolik zaplatí na dani z příjmu zaměstnanci s podprůměrnou mzdou, průměrnou mzdou a nadprůměrnou mzdou v Česku v porovnání s ostatními členskými zeměmi OECD?