Česko v 1. pololetí 2023 získalo o 45,6 mld. Kč více než odvedlo

Česko v 1. pololetí 2023 získalo z EU o 45,6 mld. Kč více než odvedlo

1. 8. 2023 11:44 | Michal Bureš, Finance.cz

MAKRODATA A EU

Během první poloviny roku 2023 obdržela České republika z rozpočtu EU příjmy ve výši přes 54,6 mld. Kč a současně odvedla do evropského rozpočtu 33,9 mld. Kč. Nicméně čistá pozice činila 45,6 mld. Kč, jak je to možné? A o kolik meziročně vzrostlo čerpání financí z EU?

Kolik ČR získala z rozpočtu EU v 1. pololetí 2023?

Ministerstvo financí ČR uvedlo, že Česká republika získala v 1. pololetí roku 2023 z rozpočtu EU příjmy ve výši přes 54,6 mld.

Kolik ČR odvedla do rozpočtu EU v 1. pololetí 2023?

Česká republika odvedla v 1. pololetí roku 2023 do evropského rozpočtu 33,9 mld. Kč.

Čistá pozice v 1. pololetí 2023 činila 45,6 mld. Kč

Česko tak za první pololetí tohoto roku obdrželo o téměř 20,8 mld. Kč více, než do rozpočtu EU odvedlo. Při započítání příjmů z Nástroje EU na podporu oživení (NGEU) ve výši 24,8 mld. Kč činí celkové kladné saldo 45,6 mld. Kč.

Vývoj čisté pozice ČR za první pololetí v minulých letech

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

Od vstupu do EU Česko dosáhlo čistého příjmu 1,05 bil. Kč

„Pololetní čistá pozice je druhá nejlepší za posledních sedm let. Úspěšnost čerpání se projevila i na saldu státního rozpočtu, který v červnu obdržel 47,3 miliardy korun z evropských prostředků. Po plném náběhu současného programového období můžeme dosáhnout ještě lepších výsledků čerpání. Čísla potvrzují, že členství v EU nám pomáhá dostat do ekonomiky peníze na investice, a to obzvláště v krizových časech, kdy vedle klasických strukturálních fondů využíváme také prostředky z NextGenerationEU - nástroje pro oživení a odolnost prostřednictvím Národního plánu obnovy,“ komentoval výsledky čerpání peněz z EU ministr financí Zbyněk Stanjura.

Tip: Jak se liší hrubá a čistá mzda u podprůměrné a nadprůměrné mzdy v zemích OECD

Za kladným saldem ČR vůči rozpočtu EU stály i nadále primárně příjmy ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti ve výši 29,4 mld. Kč a příjmy ze Společné zemědělské politiky ve výši 25,2 mld. Kč.

Vedle příjmů z rozpočtu EU obdržela ČR v prvním pololetí 2023 rovněž dodatečné prostředky na zemědělství (rozvoj venkova) a na kohezi (React-EU) z Nástroje EU na podporu oživení (NGEU) ve výši 24,8 mld. Kč.

Čtěte také: Míra zdanění práce se liší, hodně dobře placeným pomáhá strop

Zdroj: Shutterstock

Ve kterých zemích OECD rostou mzdy nejrychleji?

29.04.2024 | Petr Gola

Za rok 2014 činila průměrná mzda v Česku 34,1 % průměru všech členských zemí OECD, za rok 2022 potom již 49,1 % průměru všech členských zemí OECD. Česko tak patří mezi členské země OECD, kde průměrná nominální mzda rostla rychleji, než rostl průměr za všechny členské země. Premianty růstu průměrné mzdy v porovnání s ostatními zeměmi OECD jsou za dané období Island, Kanada, Izrael a Irsko. Na opačném konci pomyslné tabulky jsou Norsko, Švédsko a Turecko.

Ve kterých zemích OECD jsou nejvyšší mzdy a jak si stojí Česko

24.04.2024 | Petr Gola

Přestože jsou všechny členské země OECD při celosvětovém porovnání velmi vyspělé, jsou mezi nimi výrazné rozdíly ve výši mezd. Nejvyšší mzdy jsou ve Švýcarsku, na Islandu, v Lucembursku, v Norsku, v Dánsku, v Austrálii a v USA. Jak si stojí při mezinárodním srovnání Česko?

Přihlášení