Nový šéf fondu dopravy chce část peněz získat na kapitálovém trhu

Nápad zastavit budoucí příjmy fondu (tzv. sekuritizace) je ve financování dopravní infrastruktury novinkou. Dosud se v souvislosti se soukromými investory hovořilo o tzv. projektech PPP, v jejichž rámci by soukromé firmy postavily za své peníze dálnice, a fond by jim následně splácel koncesionářské poplatky. Hledání alternativních zdrojů peněz si Slamečka dal jako jeden z hlavních cílů při nástupu do funkce počátkem května.

Výhodou sekuritizace je podle něj to, že na rozdíl od klasické půjčky či dluhopisů nenavyšuje dluh státního rozpočtu. Dalším plusem je prý flexibilita a likvidní způsob financování. "Je možné to měnit v čase, zatímco když vydáte dluhopisy, tak je vydáte během jednoho roku a už v sobě mají zafixovaný splátkový kalendář," řekl s tím, že podobný způsob financování používají například leasingové společnosti nebo poskytovatelé spotřebních úvěrů.

Podmínkou sekuritizace je stálý a důvěryhodný příjem. "Fond ty příjmy dnes má a ta bonita těch příjmů je vysoká a riziko, které by bylo, je jedině změna státní politiky," uvedl Slamečka, který měl podle svých slov na mysli mýtné a dálniční známky. Pro celou transakci by SFDI musel vybrat partnera, který vydá cenné papíry zabezpečené budoucím příjmem fondu. Právě na základě důvěryhodnosti příjmů se tvoří cena papírů.

"Je to relativně nové, ale vím, že to ve světě reálně funguje," řekl Slamečka, který do fondu přišel z bankovního sektoru. Podle něj je na přípravu sekuritizace potřeba alespoň osm měsíců. "Mohli bychom do toho systému dostat pět až deset miliard, teoreticky od příštího roku," řekl. Příjmy by však byly rozloženy v čase, příští rok by fond získal část.

Mimořádné příjmy z kapitálového trhu však podle něj nemohou nahradit průběžné financování ze státního rozpočtu. Mohou však zachránit situaci tam, kde jsou nové investice nutně potřeba v nejbližší době. Jde například o předběžné financování peněz z evropské unie nebo o údržbu, která by se v budoucnu mohla výrazně prodražit.

"Já myslím, že ta naléhavá potřeba tady je, to si nezapírejme, že není," vyjádřil se Slamečka ke stavu české dopravní infrastruktury. Proto je podle něj výhodné čerpat peníze z kapitálového trhu nyní a oželet je v budoucnu, kdy nebudou tolik potřeba a investoři je budou žádat zpět.

Celkový rozpočet fondu by chtěl Slamečka do budoucna zachovat na letošní úrovni, tzn. na necelých 60 miliardách korun. Vedle příjmů z mýtného, prodeje dálničních známek a podílu na dani z minerálních olejů, obdrží fond ze státního rozpočtu po následující tři roky 45 miliard korun. Ministerstvo dopravy nyní navrhuje, aby se oněch 45 miliard stalo mandatorním příjmem fondu, což by znamenalo, že by ho vláda nemohla nijak ovlivnit.

"Pro mě jako pro finančníka je nejkomfortnější, že mám zakotvený nějaký mandatorní příjem, který se mi nebude měnit. To jsou peníze, na které se můžu spolehnout, a vím, že je budu mít, můžu s nimi plánovat," schvaluje plány ministerstva Slamečka. Nejdříve však vláda musí přijmout novelu zákona o SFDI.

Zaručený příjem od státu je podle Slamečky nutný také proto, aby se podařilo vyčerpat všechny peníze z fondů EU. Do roku 2013 může Česká republika čerpat na dopravní infrastrukturu rekordních 160 miliard korun. Projekty hrazené z evropských fondů je však nutné nejdříve předfinancovat z národních zdrojů. "Bylo by špatné, kdybych tomu nevěřil," řekl Slamečka na dotaz, zda se podaří vyčerpat všechny evropské peníze.

K dalšímu možnému způsobu vylepšení stavu českých silnic, projektům PPP, se staví Slamečka rezervovaně. "My budeme ti, kdo bude hradit koncesionářské poplatky a nedej bože, kdyby se s tím projektem něco stalo, a ta smlouva by se zrušila, tak bychom to museli nějakým způsobem vyrovnávat," řekl. Podle Slamečky bude záležet na tom, jak dopadne první projekt PPP na dálnici D3 mezi Bošilcem a Táborem.