Půjčky jsou dle průzkumu pro většinu Čechů běžnou součástí života

Častěji jsou mezi těmi, kteří mají sjednán úvěr nebo půjčku, lidé ve věku 30 až 59 let, ve vyšší míře jsou zastoupeni lidé se středoškolským vzděláním, domácnosti s hrubým měsíčním příjmem vyšším než 25.000 korun.

Z hlediska účelu úvěru převládá nákup spotřebního zboží, který v průzkumu uvedla téměř třetina lidí. Dalších téměř 30 procent lidí sdělilo, že účelem jejich úvěru byl nákup či rekonstrukce bytu nebo domu.

Češi se nebrání ani sjednání půjčky v budoucnosti. Bude-li to zapotřebí, jsou ochotni půjčit si peníze od finanční instituce dvě pětiny lidí. Naopak třetina populace se bude snažit půjčkám a úvěrům vyhnout.

Procento těch, kdo si jsou ochotni půjčit, klesá se snižujícím se věkem. Zatímco ve věku do 29 let by si byly ochotny půjčit téměř tři pětiny lidí (57 procent), v případě lidí ve věku 45 až 59 let jsou to již pouze necelé dvě pětiny (39 procent), ukázal průzkum Factum Invenio.

Zadlužení domácností v posledních letech sice roste rychlým a stabilním tempem, podle ekonomů však v současnosti nepředstavuje pro českou ekonomiku problém. Pomáhá totiž mimo jiné růstu spotřeby, která se stala hlavním tahounem ekonomického růstu země.

Viceguvernér centrální banky Miroslav Singer na dnešní konferenci týdeníku Euro Život na dluh aneb zadluženost domácnosti v České republice řekl, že domácnosti jsou obecně schopny splatit všechny dluhy v průměru za půl roku svých příjmů. "Prodejem pětiny svých aktiv by byly schopny splatit všechny své dluhy," uvedl Singer s tím, že domácnosti tak nejsou předluženy. Navíc je růst úvěrů tažen půjčkami na bydlení a zadlužují se hlavně domácnosti s vysokými příjmy.

Úroveň zadlužení domácností je v ČR výrazně pod průměrem EU. Zatímco v ČR činí necelých 17 procent hrubého domácího produktu země, v EU to je 54 procent. Stejně tak podíl půjček domácností na celkových úvěrech je ve srovnání s Evropou výrazně pod průměrem EU.