ČNB: Rostoucí ceny energií mohou zpomalit hospodářský růst

"Tento růst (pozn. energií) může být významně rychlejší, než se doposud předpokládalo. Bylo také konstatováno, že vedle přímého proinflačního vlivu mohou rostoucí ceny energií také negativně dopadat na hospodářský růst a tím tento přímý vliv tlumit," uvádí zápis ČNB.

Novým faktorem, který může podpořit růst inflace, se podle centrálních bankéřů stal vývoj kurzu koruny. Ten je v současnosti slabší, než předpokládá aktuální makroekonomická prognóza ČNB. Ještě před několika měsíci kurz koruny spíše růst cen zpomaloval.

Na jednání rovněž podle zápisu zaznělo, že koruna se před časem ve své dynamice oddělila od ostatních regionálních měn a začala postupně oslabovat. Někteří z členů bankovní rady se podle zápisu rovněž domnívají, že takový vývoj bude pokračovat, pokud nedojde k snížení rozdílu mezi výší úrokových sazeb v eurozóně a v ČR.

V současnosti činí základní úroková sazba 2,75 procenta a v na jednání v červnu centrální bankéři sazby nezměnili čtyřmi hlasy. Jeden z bankéřů hlasoval pro zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu. Další zvýšení sazeb očekává trh na konci července. V eurozóně činí základní úroková sazba čtyři procenta.

Bankovní rada považuje současný ekonomický růst za rychlý a očekává další zvýšení domácí poptávky. "Zazněl názor, že rychlý hospodářský růst by neměl být důvodem ke zpřísnění měnové politiky. Naproti tomu však bylo uvedeno, že tomu ani v minulosti tak nebylo," uvádí zápis.

Celkově jsou ve vztahu k prognóze podle bankovní rady rizika v ekonomice proinflační. Z domácích faktorů se na tom podílí nové informace z trhu práce, včetně rychlejšího růstu mezd, vyšší dynamika hospodářského růstu a také vyšší než předpokládaná inflace. V zahraničí se zrychlil očekávaný hospodářský růst a zvýšily se i úrokové sazby v eurozóně. "Situační zpráva neidentifikovala žádná významnější protiinflační rizika," uvedla ČNB.