Pád cen akcií znamená příležitost, ne každý ji ale umí využít

V každé době je na trhu dost akcií, jejichž kurz je z různých důvodů slabší, než by měl být podle finančních ukazatelů firmy nebo dalších kritérií, která jsou pro stanovení kurzu klíčová.

Akcie jsou podhodnocené ze dvou základních důvodů: buď je trh přehlíží, nebo naopak dává příliš velkou váhu problémům, které pokles kurzu primárně způsobily.

Pokud se na akciový trh dostaví silný výprodej, poklesu kurzu se ubrání málokterá emise. Největší propad se takřka bez výjimky týká akcií, kolem nichž se točí negativní publicita. Může to být ztráta důležité zakázky, pokles tržního podílu či jiný relevantní údaj, třeba neplnění informačních povinností, v horším případě podezření na nezákonnou činnost.

Jen v USA hlavní akciové indexy za poslední týden klesly o téměř pět procent. Dow Jonesův index v polovině července vystoupil nad 14.000 bodů, během deseti dnů ale jeho ztráty přesáhly šest procent. Akcie v západní Evropě na tom procentuálně byly o trochu lépe, silný výprodej se nicméně nevyhnul ani jim.

Jakmile odezní korekce akciového trhu, investoři stojí před rozhodnutím, zda vložit peníze do známých a dobře čitelných firem, anebo se zaměřit na podniky, které mají problémy. Jejich kurz totiž po korekci bývá nižší i o desítky procent, u menších podniků i o více než polovinu, a to právě kvůli tomu, že své udělá negativní publicita.

Ani tak výrazný pád kurzu ale neznamená, že akcie je atraktivní k nákupu. A pokud je, pak se nenajde dost investorů, kteří mají odvahu akcie koupit, byť v danou chvíli mohou představovat relativně bezpečnou investici s potenciálem silného růstu a velmi nízkou pravděpodobností, že kurz ještě více klesne.

Investovat do negativity nicméně většině obyčejných investorů nedělá dobře z psychologických důvodů, investici jim jednoduše nedovolí přirozený instinkt. Velkou neznámou je totiž i to, zda už korekce skutečně odezněla, anebo bude pád cen pokračovat.

V dokonalém světě by akcie byly správně oceněny a hledat negativitu by nemělo smysl. Akciový trh má ale k dokonalému světu daleko. Třeba britský list Financial Times nedávno upozornil, že když je třeba stanovit správnou hodnotu akcií problémových firem, klasické mechanismy oceňování selhávají. Většinou totiž přikládají aktuálním problémům mnohem větší váhu, než jakou ve skutečnosti mají. Výsledkem proto může být příliš nízký kurz.

Snadno se pak může stát, že kurz akcií problémových firem je stanoven tak, jako by se problémy neměly nikdy vyřešit, nebo tak, že se nezmění ani prostředí, v němž dané podniky působí. Naopak akcie prosperujících firem, s nimiž není spojena žádná negativní událost, jsou oceněny k dokonalosti a kurz nebere v úvahu, že by se mohlo změnit prostředí, v němž firmy působí. Což je druhý extrém.

Vzhledem k tomu, že o kurzu akcií rozhoduje celá řada faktorů, na silném pádu cen dokážou vydělat hlavně profesionální obchodníci. Ti totiž sledují i jiná data než to, v jakém stavu je daný podnik. Zajímá je například, jak moc se u dané emise spekuluje na další pokles kurzu. To je totiž i hlavní předpoklad k tomu, že se dostaví bod zvratu. Kurz v takovém případě může i během několika minut zpevnit o desítky procent.