V Česku přibývá restaurací s venkovním posezením

Podle předsedy Asociace hotelů a restaurací v Královéhradeckém kraji Karla Rady je pro restaurace zřízení zahrádky v dnešní konkurenci nutností. "Kdo tu možnost má, zahrádku zřizuje, protože mu dokáže zajistit nárůst tržeb i o 100 procent. V létě jsou zahrádky pro restaurace hlavním zdrojem zisku," řekl Rada. Zřízení venkovního posezení podle Radova odhadu může přijít na 20.000 korun, ale také se může vyšplhat i na několik stovek tisíc korun. Hostinští si však můžou náklady snížit jednáním o příspěvku od dodavatelů nápojů, kteří zřizování zahrádek finančně podporují.

Například v Karlových Varech je letos registrováno kolem 74 předzahrádek. Vznikají prakticky po celém městě, ale jejich největší koncentrace je v lázeňské části města a také v jeho obchodně-správní zóně. Dále od centra zahrádek ubývá, ale i tam už se stává pravidlem, že se je snaží restauratéři budovat. A to třeba na místech, která zdánlivě už tolik atraktivní nejsou.

"Zahrádka zvětšuje kapacitu restaurace. A navíc je vlastně tou nejlepší reklamou, jak na podnik kolemjdoucí upozornit. Proto jsem v posledních letech investoval do jejího vzhledu poměrně dost peněz. Přestože se náklady na její stavbu a provoz tak akorát vrátí, má to smysl. Předzahrádky jsou trendem a lidé se venku posadí, pokud to počasí dovolí, mnohem raději než uvnitř," uvedl karlovarský restauratér Emil Chovančík.

V centru Prahy se ale počet restauračních zahrádek poslední dobou už nezvyšuje. Loni jich radnice první městské části povolila zhruba 270, letos jich bude přibližně stejně. Zahrádky jsou podle spolumajitelky jedné z restaurací v centru metropole lákadlem pro turisty. "Chtějí sledovat atmosféru staré Prahy," řekla ČTK. Díky místům venku se navíc podle ní znásobí kapacita hospody a zvýší se tržby. "Když lidé nenajdou místo na zahrádce, obvykle se spokojí s posezením uvnitř," poznamenala.

Mnohá města vybírají od restauračních zařízení poplatky za zábor veřejného prostranství. Například v Přerově majitelé a provozovatelé restaurací platí za předzahrádku jednu korunu za metr čtvereční a den. V centru Olomouce si mohou v hlavní sezoně vybrat mezi denní platbou tři koruny za metr čtvereční či měsíční, která činí 70 korun. Mimo sezonu majitelé restaurací v centru poplatky neplatí. V ostatních částech města Olomouc vybírá celoročně dvě koruny denně či 30 korun za metr a měsíc. Prostějovská radnice je k podnikatelům v pohostinství vstřícnější, poplatky po nich nechce.

V centru Brna mohou být zahrádky s hudební produkcí otevřené do 22:00, jinak až do půlnoci. Mluvčí brněnských strážníků Zdeněk Novák potvrdil, že hlídky musejí kvůli rušení nočního klidu vyjíždět každý den několikrát za večer, buď kvůli hlučným hostům nebo hlasité hudbě. Za přestupek mohou strážníci uložit pokutu 1000 korun, anebo předat případ správnímu orgánu.

Prostějovské a přerovské předzahrádky mohou být podle nařízení místních radnic většinou otevřené v pracovních dnech do 23:00, o víkendu do 24:00. "Stížnosti se v letním období objevují. Městská policie se snaží případy řešit domluvou s provozovatelem," uvedla mluvčí prostějovské radnice Jana Gáborová. Stejně postupují i strážníci v Přerově. Letos ale zatím žádnou stížnost neřešili.

Nejvyhledávanější předzahrádky stojí v centrech měst a nabízejí výhled do přírody nebo na historické památky. Letošní slunečné a teplé léto si provozovatelé restaurací pochvalují. "Každý den, když bylo hezky, jsme měli plno od odpoledne až do noci. Skoro jsme nestíhali," řekla servírka jedné z restaurací ve Strakonicích.

Pravý význam slova zahrádka naplňuje například českobudějovická restaurace Macelis na Pražské třídě, která má venku zhruba 30 míst a je v ní mnoho zeleně včetně stromů. "Už jsme sklidili třešně a broskve, rozdali jsme je hostům. Teď se těšíme na vinnou révu," řekla majitelka.