Allianz: Penzijní trh ve střední Evropě má před sebou silný růst

"Výrazně se začala zvyšovat tvorba kapitálu, což činí oblast střední a východní Evropy atraktivní pro správce aktiv a pojišťovny," citoval šéfku Allianz Global Investors Brigitte Miksaovou list Financial Times.

Růst penzijních trhů podle Allianz umožní reformy, na nichž se pracuje, anebo už byly z větší části provedeny. Vlády v těchto zemích snižují podíl vyplácených penzí ze státního rozpočtu a část zátěže převádějí na penzijní fondy z komerční sféry.

Podle Miksaové jsou reformy penzijního systému v zemích střední a východní Evropy v mnoha případech radikálnější a odvážnější než v západní Evropě. Vlády si ale na druhou stranu prý musejí dát pozor, aby měly v rovnováze snahu o vytvoření národních kapitálových trhů a snahu podporovat efektivní investování do penzijních fondů.

Země střední a východní Evropy si vybraly jiný způsob uspořádání penzijních plánů, než mají západoevropské země. V obou případech se sice vyplácejí státní penze, ale nad toto minimum už střední Evropa klade větší důraz na individuální penzijní účty, zatímco na západě Evropy jsou to účty zaměstnanecké.

Firmy v zemích střední a východní Evropy nemusejí zaměstnancům přispívat do penzijního fondu, takže řada firem to ani nedělá. Ty, které tak činí, ale peníze na důchod posílají na individuální účty zaměstnanců, zatímco na Západě je běžné, že peníze směřují do podnikového penzijního fondu nebo do fondu, který je společný celému odvětví, v němž zaměstnanec pracuje.

Allianz analyzovala celkem 11 zemí, včetně České republiky a Slovenska. Osm zemí už zavedlo povinnou složku spoření na důchod, pouze tři země, a to Česká republika, Litva a Slovinsko, tak neučinily. Místo toho ale mají alternativní reformy. Všechny země v této oblasti nutí ke změnám především nepříznivý vývoj demografické křivky, tedy stárnutí populace.

Česká republika, Polsko a Maďarsko by se v roce 2015 měly na trhu penzijních fondů z hlediska objemu spravovaných prostředků podílet asi z 80 procent. Přitom ale budou představovat jen 55 procent populace všech 11 sledovaných zemí.

"Země střední a východní Evropy si z hlediska veřejných financí zavedly spolehlivější fungování penzijního systému a podle rozložení důchodových příjmů jsou na tom lépe než řada zemí v západní Evropě," citují Financial Times Miksaovou. Tam, kde se dobrovolné příspěvky na penzi prozatím příliš nezvyšují, je podle Miksaové třeba vyčkat. Změnu prý přinese růst osobního majetku, s kterým se v těchto zemích počítá.

Chuť brát na sebe investiční riziko je v těchto zemích nyní relativně nízká. Lidé dávají přednost investicím do nemovitostí a ti, kteří vlastní akcie, je mají většinou ještě z dob privatizace v 90. letech. Demografický výhled je v zemích střední a východní Evropy v zásadě stejný jako v zemích západní Evropy.