Potravináři se prý bez "éček" neobejdou

15.08.2007 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Praha 15. srpna (ČTK) - Potravináři se při výrobě potravin bez použití přídatných látek, lidově "éček", vzhledem k nárokům zákazníků těžko obejdou. ČTK to dnes řekl odborník na technologii výroby potravin z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Jan Pivoňka. Přídatné látky například prodlužují trvanlivost, zlepšují chuť, konzistenci či vzhled.

Pivoňka dodal, že přídatné látky jsou povoleny pouze v případě, kdy je potravinář schopen zdůvodnit jejich použití jako výhodné pro spotřebitele.

Používání přídatných látek v potravinách podle něj hodně souvisí se změnami životního stylu obyvatelstva. Zákazníci očekávají, že potraviny budou mít delší trvanlivost, po celou dobu prodloužené trvanlivosti budou zdravotně nezávadné a zachovají si nezměněné senzorické a nutriční vlastnosti. Toho lze bez použití speciálních přísad zpravidla těžko dosáhnout.

Povolených přídatných látek je v tuzemsku 300 až 350. Víc než polovina je přírodní, nebo přírodně identická - čili v přírodě se vyskytující, ale vyrobená uměle, uvedl Pivoňka. Jde třeba o vitamíny, barviva nebo kyseliny z ovoce. Nejdiskutovanější jsou podle něj syntetické přídatné látky, které se běžně v přírodě nevyskytují. "Těch si troufám říct, že nebude víc než třetina," odhadl.

Přídatné látky se podle něj používají téměř v celé potravinářské výrobě. Jejich použití je zakázáno pouze do nezpracovaných potravin a některých vybraných produktů. Velmi omezeno je jejich použití v potravinách pro kojence a malé děti a do hotových pokrmů. Velké množství "éček" je naopak možné očekávat u masných výrobků, limonád, pekařských a lahůdkářských výrobků a všeobecně u produktů s delší trvanlivostí, které nejsou stabilizovány pasterací či sterilací, podotkl.

Číselný kód začínající písmenem E značí, že přídatná látka prošla hodnocením výboru pro aditiva, zřízeném při mezinárodní organizaci Codex Alimentarius. Při hodnocení vhodnosti přísady se vychází ze známých toxikologických studií a hodnocení účinku látek na zdraví zvířat.

Nejprve se stanoví maximální dávky, při které nejsou pozorovány žádné nepříznivé účinky na zdraví zvířat ani při dlouhodobém užívání. Ta se vydělí bezpečnostním faktorem (obvykle 100 a více), čímž se získá hodnota, která je považována za maximální přípustnou denní dávku pro člověka. Dále se hodnotí technologická nutnost využití přídatných látek u jednotlivých druhů potravin. Na základě těchto informací a míry konzumace jednotlivých kategorií potravin ve společnosti se stanoví maximální limity pro jednotlivé potravinářské výrobky.

Kritici éček oponují, že bezpečnost přídatných látek je ve studiích ověřena pro jednu dávku na den, lidé jich ale snědí více. Testy neprověřují ani jejich souhrnný dopad a to, jaký mají vliv při celoživotním užívání.

K těmto látkám se řadí i guma guar. V Evropě se objevila zhruba před třemi týdny znečištěná dioxinem, který může vyvolat ve vyšší koncentraci rakovinu a u dětí vývojové vady. České úřady už potraviny zasažené nebezpečnou látkou stáhly z prodeje.

Podle Fóra zdravé výživy barviva, ochucovadla, zahušťovadla a další přídatné látky v potravinách lidskému zdraví neškodí. Přesto odborníci radí dávat přednost čerstvým potravinám.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK