Analytici: Mzdy rostou kvůli nedostatku pracovníků

Průměrná hrubá měsíční mzda ve druhém čtvrtletí letošního roku vzrostla meziročně o 7,4 procenta na 21.462 Kč, což bylo meziročně o 1480 korun více. Reálná mzda, tedy po odečtení inflace, se v průměru zvýšila o 4,9 procenta, uvedl dnes Český statistický úřad. Mzdy rostly rychleji v podnikatelské sféře. Lidé si v tomto sektoru vydělávali ve 2. čtvrtletí 2007 v průměru 21.687 korun, v nepodnikatelské sféře to bylo 20.673 korun. Dlouhodobě nejvyšších průměrných nominálních mezd dosahuje sektor finančních institucí, ve druhém čtvrtletí 2007 to bylo 41.352 Kč.

"Zjednodušeně se dá říct, že se českému hospodářství velmi dobře daří a příznivě to pociťují i zaměstnanci, avšak průměrná mzda je stále jen průměrem, na který nedosáhne nadpoloviční část zaměstnanců," upozornil analytik ČSOB Petr Dufek. Podle analytika Next Finance Vladimíra Pikory však nižší než průměrnou mzdu pobírají zhruba dvě třetiny zaměstnanců a v některých regionech dokonce skoro tři čtvrtiny.

"Růst mezd po očištění o inflaci je nejrychlejší za tři roky, jeho tempo nicméně zatím nepřekračuje možnosti ekonomiky," komentoval údaje analytik HVB Bank Pavel Sobíšek. Podle hlavního ekonoma Patria Fiance Davida Marka zůstává tempo růstu mezd dokonce přiměřené až opatrné.

Trendy na trhu práce zůstávají podle hlavního ekonoma Raiffeisenbank Pavla Mertlíka stejné. "Přetrvává vysoká poptávka po pracovních silách, kterou není s to domácí nabídka dostatečně uspokojit, vede k dovozu pracovních sil ze zahraničí a k růstu mezd," podotkl.

Vzhledem k produktivitě práce je ovšem podle Pikory tempo růstu mezd vysoké. "Řada podniků bude mít s tímto tempem v budoucnu problémy, což bude brzdit jejich expanzi," upozornil Pikora. Problémem podle něj nebude jen zaměstnance zaplatit, ale vůbec je i najít.

Dnešní údaje by podle řady ekonomů neměly vést ani k okamžité reakci centrální banky. "Z pohledu měnové politiky by dnešní údaje měly podpořit scénář pomalejšího zvyšování úrokových sazeb. Prozatím na trhu práce nevznikají nebezpečné tlaky, které by roztáčely mzdově-inflační spirálu," uvedl například Marek.

I přes svižné tempo růstu mezd budou Češi podle Pikory dotahovat obyvatele západní Evropy poměrně dlouho. "Ty nejoptimističtější výpočty ukazují, že Čech bude brát stejnou mzdu jako Němec nejdříve v roce 2037," uvedl. Přitom z údajů vyplývá podle Dufka, že průměrná hrubá mzda v ČR je nejvyšší ze zemí visegradské čtyřky, a to jak v eurovém vyjádření, tak v kupní síle.

"Zajímavé je, že ve srovnání se Slovenskem jsou české mzdy o 35 procent vyšší, což je nepochybně hlavním důvodem, proč v ČR pracuje tolik zaměstnanců ze Slovenska," uvedl Dufek. Na Slovensku činila v prvním čtvrtletí průměrná mzda při dnešním kurzu 15.112 Kč.

Podle Sobíška se pravděpodobně udrží nominální růst mezd pod hranicí osmi procent i ve druhém pololetí roku. "Mzdové tlaky z titulu vyčerpanosti zásob na trhu práce se budou projevovat jen ve vybraných profesích a zřejmě příliš neovlivní celkovou statistiku. Otazník nicméně visí nad vývojem v příštím roce, kdy se do vyjednávání o mzdách promítne předpoklad vyšší inflace," upozornil. Za celý letošní roky by podle Mertlíka mohly mzdy stoupnout o 6,7 procenta.