Pěstitelé chmele očekávají další pokles výnosů

Podprůměrná byla už loňská sklizeň chmele, v roce 2005 přitom dosáhla 7831 tun, což byl výnos 1,38 tuny z hektaru. Ve srovnání s běžným průměrem klesnou letos výnosy podle Pázlera až o pětinu. V důsledku silných dešťů a bouřek navíc 40 hektarů chmelnic padlo.

"Ekonomická situace pěstitelů nebyla dobrá loni, nyní se dá očekávat další zhoršení. Současná výkupní cena zhruba 150.000 korun za tunu sušeného chmele neumožňuje reprodukci a investice, přivítali bychom navýšení alespoň o 10.000 až 15.000 korun," uvedl Pázler.

Tajemník Svazu obchodníků a zpracovatelů chmele Aleš Kopecký ale upozornil, že s odběrateli chmele jsou uzavřeny smlouvy na úrodu až do roku 2009. "O navýšení výkupních cen lze tedy jednat nejdříve od roku 2010. Záleží ale také na vývoji kurzu koruny. Problémem je i výrazný nárůst ploch chmelnic v Číně a Spojených státech, které by se mohly stát soběstačnými na chmelu. Pak by zájem o tuzemský chmel výrazně poklesl, čemuž by navýšení ceny neprospělo," doplnil.

První pěstitelé začali sklízet úrodu 12. srpna. Většina podniků ale až o týden později. Úrodu pomáhají sbírat tradičně studenti vysokých škol a brigádníci z řad místních obyvatel či ze Slovenska. Chmel zmizí z většiny polí do 2. září, novější odrůdy nejdéle do 15. září.

Pěstitelé letos chmelem osázeli 5389 hektarů ploch, což je meziročně o 25 hektarů méně. Méně osázených ploch chmelem než letos bylo v Česku jen před 136 lety. V roce 1871 obhospodařovali pěstitelé v Čechách 5300 hektarů chmelnic, od té doby se jejich plochy rozšiřovaly. Zlom nastal v polovině 90. let minulého století. Nejvyšší stav pěstitelé zaznamenali v roce 1993, kdy bylo 10.547 hektarů chmelnic. Od té doby plochy poklesly o téměř polovinu.," řekl ČTK už dříve

Pokles ploch ovlivňuje podle tajemníka svazu pěstitelů Zdeňka Rosy v posledních letech převážně špatná ekonomika pěstování chmele, způsobená nízkou výkupní cenou chmele a zvyšujícími se náklady na jeho pěstování. Dalšími důležitými faktory jsou věková struktura porostů chmele a dlouhodobě negativní vývoj kurzu české měny vůči euru.

Pro oživení tuzemské produkce chmele je nutná rychlá obnova porostů chmelnic. "Do roku 2004 pěstitelé využívali dotační program pro výstavbu i výsadbu chmele, jenž byl ukončen po vstupu Česka do EU. Od roku 2006 platí program podporující nákup viruprosté sadby chmele. S jeho pomocí se vysázelo téměř 200 hektarů chmelnic. Vzhledem k průměrnému stáří porostů to není dostačující, ale alespoň mnohem více než v letech 2004 a 2005, kdy žádný podpůrný program nefungoval," dodal Rosa.

Letos očekává v rámci programu výsadbu 250 hektarů nových porostů chmele. Pěstitelé budou moci nově žádat i o příspěvek na výstavbu chmelových konstrukcí z evropského fondu pro rozvoj venkova.

Výměrou chmelnic je ČR na třetím místě za Německem a Spojenými státy. Z celkové produkce je 80 až 85 procent českého chmele určeno na vývoz. Největším odběratelem je Japonsko. V loňském roce se chmel v celém světě pěstoval na 49.000 hektarech.