Slovensko chce do 2030 dát do výroby elektřiny 464 miliard korun

Ministerstvo vychází z předpokladu, že pro soběstačnost Slovenska ve spotřebě elektřiny bude nutné do roku 2030 postavit elektrárny s instalovaným výkonem kolem 6600 megawattů. Ministr hospodářství Ľubomír Jahnátek představí energetickou strategii na pondělní konferenci v Bratislavě.

Loni měly slovenské elektrárny instalovaný výkon 8157 MW a výroba dosáhla 31.227 gigawatthodin. Výrobní kapacity však klesají, především kvůli postupnému odstavování obou bloků jaderné elektrárny V-1 v Jaslovských Bohunicích. Bez nových elektráren by celkový výkon do roku 2030 klesl o 56 procent, zatímco spotřeba elektřiny by naopak podle propočtů ministerstva měla vzrůst o 46 procent.

Slovensko tak bude závislejší na dovozu elektřiny zejména v období 2009-2013, kdy se už nebude vyrábět energie ani ve druhém bloku V-1. V té době bude také omezena produkce tepelných elektráren a třetí a čtvrtý blok jaderné elektrárny v Mochovcích se bude teprve dokončovat, zdůraznilo ministerstvo. Jako nejlepší řešení pro dočasné pokrytí výpadku se ministerstvu zatím jeví obnova vyřazených kapacit tepelné elektrárny ve Vojanech.

Základním zdrojem by měly i v budoucnu zůstat jaderné elektrárny, které nyní zabezpečují více než polovinu vyrobené elektřiny. Kromě rozběhu bloků v Mochovcích, které za více než dvě miliardy eur (asi 70 miliard Sk) dostaví italský Enel jakožto vlastník Slovenských elektráren (SE), se plánuje do roku 2025 výstavba nové elektrárny v areálu bohunické V-1 za nákladů zhruba tři miliardy eur. Zvažuje se také postavení dalšího atomového zdroje za 3,5 miliardy eur ve východoslovenských Kecerovcích.

Kromě jaderných elektráren se plánuje například výstavba tepelné elektrárny na východě Slovenska. Dále se připravuje stavba vodní přečerpávací elektrárny na řece Ipeu, která by měla tvořit rezervu kolísavé produkce větrných a slunečných zdrojů, nebo vodních elektráren u Seredě a u Žiliny.

Ministerstvo počítá i s větším podílem obnovitelných zdrojů jako biomasy a větrných elektráren. Ty sice podle ministerstva kvůli vysokým nákladům nemohou být skutečnou alternativou tradičních technologií, jejich výstavba ovšem podle odhadu úřadu zabere plných 44 procent očekávaných investic.

Ještě větší investice než do výroby elektřiny půjdou podle navrhované strategie do rozvodu a distribuce. Kromě nových propojení se sousedními státy si ministerstvo vytyčilo cíl zvýšit napěťovou hladinu slovenské přenosové soustavy. To by Slovensku mimo jiné ulehčilo export elektřiny v období, kdy by výroba překračovala spotřebu.

Česká vláda zatím žádnou dlouhodobou energetickou koncepci nemá. Česká republika je nyní čistým vývozcem elektřiny, podle expertů však po roce 2010 nastane zvrat a Česko bude muset začít elektřinu dovážet.