Malé podniky vidí sedmiprocentní zvýšení mezd jako přemrštěné

11.10.2007 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Praha 11. října (ČTK) - Zástupci malých a středních podniků považují návrh odborů na nejméně sedmiprocentní zvýšení mezd v příštím roce za přemrštěný. Hospodářská komora jej akceptuje, ale připomíná, že takovéto zvýšení mezd může některé obory paralyzovat. Vyplývá to z ankety ČTK mezi zaměstnavatelskými svazy. Odbory žádají příští rok stejný nárůst, o jaký se mzdy zvýšily na přelomu loňského a letošního roku.

"Navýšení mezd musí vycházet z reálné ekonomické síly, takže požadavek odborů na sedmiprocentní nárůst se nám jeví jako příliš vysoký a nereálný," uvedl předseda Unie malých a středních podniků David Šeich. Zejména u malých a středních podniků by podle něj takovéto výrazné zvýšení mohlo vést k finanční tísni a nestabilitě podniků, a negativně tak ovlivnit další rozvoj těchto firem. Při očekávané míře inflace tři až čtyři procenta v příštím roce vidí jako přiměřené navýšení do šesti procent.

"Odbory každoročně nasazují nesmyslná procenta na zvýšení mezd v příštím roce. Štěstím je, že většina malých a středních podniků odborové organizace nemá," řekl šéf představenstva Asociace malých a středních podniků Břetislav Ošťádal. Jejich požadavky prý jen zhoršují atmosféru v podnicích, které mají momentálně nějaké problémy. Za přijatelný nárůst mezd v příštím roce považuje hodnotu ve výši předpokládané inflace za rok 2007, tedy zhruba 3,5 procenta.

"Podnikatelská samospráva je ochotna na takový požadavek odborů přistoupit. Sedmiprocentní růst mezd v příštím roce odpovídá růstu produktivity práce a současné inflaci," prohlásil prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek. Lze podle něj očekávat také výrazný tlak na růst mezd kvůli nedostatku kvalifikované pracovní síly.

Faktem ale je, že některá průmyslová odvětví mohou být výrazným posunem v úrovni mezd paralyzována, míní Drábek. Jde zejména o výroby, kde odměny zaměstnancům tvoří významnou nákladovou položku. Například textilní průmysl, který na jedné straně čelí nekalé konkurenci z východu a na straně druhé řeší problémy s růstem cen energií, patří k exemplárním příkladům takového oboru, podotkl.

Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch považuje podle Hospodářských novin sedm procent "za hodně velké minimum". Podobně mluví i jeho hlavní ekonomický poradce Martin Fassman. "Vždyť letos je inflace 2,5 procenta, ale příští rok má být přes pět," podotkl. Odboráři v dopravě budou podle svého šéfa Luboše Pomajbíka požadovat růst platů minimálně o tři procenta nad inflaci, tedy zhruba o osm procent, napsal deník. Definitivní mzdové požadavky, se kterými půjdou za vedením firem, odbory oznámí příští týden po jednání v České národní bance.

Člen bankovní rady ČNB Vladimír Tomšík HN řekl, že jako maximální strop vidí osmiprocentní růst platů. Klidnější by byl, kdyby odboráři chtěli o procento méně. Růst produktivity práce se podle něj nezrychluje a podniky nebudou mít peníze, z nichž by svým zaměstnancům vynahradily dopady vládní reformy veřejných financí. Při vyšším než osmiprocentním navýšení platů by prý mohl zrychlit růst cen. "Pokud by odbory požadovaly vyšší růst, tak se výrazně zvyšuje riziko mzdově-inflačního tlaku," řekl deníku Tomšík. Centrální banka by pak zřejmě znovu musela zvýšit úrokové sazby.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK