Tři pětiny českých firem se staly obětí kriminality

Česká republika tak patří stále k zemím s vysokou mírou hospodářské kriminality, i když za poslední dva roky počet obětí klesl. V celé střední a východní Evropě se obětí kriminality stala polovina společností a celosvětově 43 procent firem. Nejčastěji jsou postiženy firmy v pojišťovnictví a maloobchodu.

Na druhou stranu, firmy ve střední a východní Evropě zaznamenaly v posledních dvou letech vyšší ztráty než podniky v ČR, a to v průměru 68 milionů korun. "Je to způsobeno velkými náklady v Rusku," vysvětlila konzultantka PwC Kateřina Dosedělová. Celkem přišly firmy v posledních dvou letech kvůli hospodářské kriminalitě o 4,2 miliardy dolarů (cca 84 miliard korun).

Roste i výše škod způsobených trestnou činností. Za poslední dva roky se počet firem v ČR, jejichž ztráty přesáhly čtvrt milionu dolarů (asi pět milionů Kč) zvýšil o 169 procent. Uvedenou ztrátu tak zaznamenala již každá třetí firma.

Vážným problémem České republiky je podle průzkumu i korupce. I když podle průzkumu za poslední dva roky poklesla, je to podle partnera v oddělení forenzích služeb PwC Sirshara Qureshiho spíše způsobeno tím, že se na ni nepřišlo.

"Celkem 30 procent českých společností bylo v uplynulých dvou letech požádáno o úplatek. Přibližně 47 společností se pak domnívá, že ztratily obchodní příležitost proto, že nebyly ochotny uplácet," doplnila Dosedělová. České firmy se tak s požadavkem úplatku setkávají třikrát častěji než firmy v západní Evropě. Důvodem rozdílu může být podle Dosedělové fakt, že téměř 80 procent firem v ČR neprovedlo v uplynulých dvou letech žádnou revizi svých protikorupčních opatření.

Typickým pachatelem hospodářské kriminality je podle studie muž ve věku 41 let, který má střední nebo nižší vzdělání. Polovinu všech podvodů ovšem způsobí vrcholové vedení společnosti a střední management. "Vedoucí osoby mají totiž možnost obejít bezpečnostní mechanismy a škody takto způsobené jsou jedny z nejvážnějších," upozornil Qureshi. Nejlepší prevencí proti kriminalitě vrcholového vedení je podle něj zavedení anonymních informačních linek, kam mohou lidé zatelefonovat svá podezření.

Nejčastějším motivem hospodářské kriminality je pak chamtivost pachatelů a jejich nákladný životní styl. Podle průzkumu k tomu ovšem přispívá často i samotná firma, která u zaměstnance nebyla schopna vybudovat dostatečnou loajalitu a nemá dostatečnou vnitřní kontrolu. Podle Dosedělové 2,5 procenta dotázaných firem v ČR nezavedlo žádné opatření k prevenci a odhalování podvodů.

Společnosti přitom zůstávají podle průzkumu optimistické a ve více než 70 procentech považují za nepravděpodobné, že by se v příštích dvou letech setkali s hospodářskou kriminalitou. Podle vedoucího partnera oddělení poradenských služeb PwC Jiřího Mosera ale jejich optimismus není na místě. Téměř třetina podvodů je totiž odhalena jen náhodou a řada firem nerevidovala v poslední době své preventivní programy. "Velmi důležité je také stanovit jasnou firemní kulturu, jasná pravidla etiky a netolerovat žádné provinění," upozornil.

Vedle přímých nákladů vynaložili čeští respondenti průzkumu v průměru více než 12,5 milionu korun na řešení situace vzniklé v důsledku hospodářské kriminality. Téměř dvě třetiny společností uvedly, že utrpěly nepřímé škody. Nejčastěji šlo o čas, který vedení podniku věnovalo řešení situace, snížení pracovní morálky, poškození obchodních vztahů a pověsti.

Ze studie PwC rovněž vyplývá, že existuje přímá úměra mezi velikostí společnosti a výskytem hospodářské kriminality. "Čím větší společnost, tím více se setkává s kriminalitou," vysvětlil Qureshi.

Celosvětový průzkum hospodářské kriminality provedla pro PwC a německou univerzitu Martina Luthera výzkumná agentura TNS-Emnid. Průzkum byl uskutečněn telefonicky ve 40 zemích během května až září letošního roku.