České domácnosti přecházejí na levnější vytápění dřevem

Spotřeba palivového dříví v Česku v posledních letech výrazně roste. Například loni se ho podle statistických údajů spálilo přes 1,1 milionu metrů krychlových, což byl proti 2002 nárůst o 40 procent. Také obchodníci hlásí rostoucí prodej kamen a kotlů, ve kterých lze jako palivo použít dříví. "Prodej kamen se neustále zvyšuje, přičemž strmě roste vždy poté, když se venku ochladí a začne sněžit," řekl Martin Vlasák ze skupiny internetových obchodů Mall.cz.

Internetové obchody Mall.cz před letošní topnou sezonou kvůli rostoucí poptávce rozšířily nabídku kamen a krbů. "Připravujeme se na to, že kamna budou letos velkým prodejním hitem," podotkl Vlasák, podle kterého roste zájem hlavně o dražší značková kamna a kotle. "Je vidět, že lidé chtějí mít doma kvalitní kamna a bojí se levných výrobků," podotkl.

Kamna na dřevo letos do nabídky zařadily také hypermarkety Hypernova. Naopak o kotle na dražší plyn je menší zájem. "Prodej značkových plynových kotlů v poslední době klesá," řekl ČTK jeden z prodejců.

O tom, že nadále vzrůstá poptávka po palivovém dříví, které slouží především pro otop domácnostem, svědčí podle ministerstva zemědělství i nárůst průměrných cen na odvozním místě. Zatímco v roce 2002 přišel metr krychlový jehličnatého paliva bez DPH na 287 korun, loni to již bylo 384 korun. Podobně listnaté palivo zdražilo za čtyři roky z průměrných 403 korun na 599 korun za metr krychlových. Letos situaci do určité míry změnila lednová kalamita v lesích, v jejímž důsledku bude vyšší podíl znehodnoceného dříví, a tedy i cenově dostupného paliva pro domácnosti.

Vytápění dřevem je přesto nejlevnější. Majitel průměrného rodinného domu ušetří na nákladech za vytápění nejvíce, pokud si pořídí kotel na dřevěnou štěpku. Za palivo zaplatí podle údajů sdružení EkoWATT ročně 11.200 korun. Kotel samotný lze pořídit za zhruba 30.000 korun, je třeba však ještě počítat s vybudováním komína (za zhruba 30.000 Kč) a vytvořením dostatečně prostorného skladu. Téměř bezúdržbové kotle na dřevěné pelety jsou dražší, majitelé zaplatí víc i za dodávky paliva.

Kondenzační kotel na zemní plyn stojí v průměru 40.000 korun, lidé si musejí ještě připravit peníze na zbudování plynové přípojky i komína. Roční náklady na plyn jsou pak ve srovnání se štěpkou více než dvojnásobné. Pořizovací cena kotlů na uhlí je sice nejnižší, palivo samotné vyjde na 20.000 korun v případě hnědého a na 28.000 korun v případě černého uhlí. Cena uhlí nicméně od příštího roku vzroste kvůli nové ekologické dani zhruba o devět procent.

S nejvyššími náklady musejí počítat majitelé přímotopů na elektřinu, ročně zaplatí ve srovnání s těmi, co topí dřevem, i čtyřikrát více. Pořizovací náklady patří nicméně spíše k těm nižším. Rozvedení tepla po celém domě vyjde ve všech případech zhruba na 150.000 korun.

Palivové dříví má v posledních několika letech zhruba sedmi- až osmiprocentní podíl na domácích těžbách dřeva. Část jde i na vývoz, jen malý objem se dováží. Podle ministerstva zemědělství má palivové dříví nejnižší jakostní parametry a tedy i cenu, takže vlastníci lesa se pochopitelně snaží získat z provedené těžby co nejvíce cennějšího sortimentu, zejména pro dřevozpracující a celulózo-papírenský průmysl.

Někteří zpracovatelé poukazují na to, že jim rostoucí spotřeba dřeva na otop i výrobu energií ubírá surovinu, zejména různé druhy dřevních odpadů, které jde přitom moderními technologiemi zpracování zhodnotit mnohem lépe než tak, že se proženou komínem.